Anglický
Obecné informace
Povaha
Ne nadarmo se o mastifovi říká, že je to obr s něžným srdcem. Přestože byl používán hlavně pro boj, jeho „parketa" je spíš hlídání. Své teritorium brání neústupně, a pokud ho vetřelec naruší, napadne jej. Může být tedy velmi nebezpečný, ovšem pouze pokud je k tomu vyprovokován. Jinak je to klidný, až apatický pes, zejména dětem dovolí hodně. Má velmi milou a přátelskou povahu, miluje svou rodinu a vyžaduje její blízkost. Není proto vhodné ho chovat venku v kotci. Anglický mastif je inteligentní, vnímavý a poslušný pes, i když na povely reaguje trochu pomaleji. Právě snadná ovladatelnost v kontrastu s jeho mohutností, na něm možná nejvíc překvapí.
Popis
Anglický mastif je nejmohutnějším ze všech psích plemen. Jeho velikost a masivnost zaručeně upoutá váš pohled. V kohoutku měří tito psi od 70 do 76 cm a někteří mohou vážit až 160 kg. Standard ovšem váhu neudává. Má širokou hlavu s krátkou tlamou, daleko od sebe posazenýma očima a malýma, tenkýma ušima. Hrudník je hluboký a žebra dobře klenutá, rovněž tak hřbet a bedra. Všude je znát mohutné osvalení. Má těžké a svalnaté končetiny a široké, kulaté tlapy. Ocas je nasazen vysoko, ale nesmí se nosit nad linií hřbetu. Srst má mastif krátkou, hladkou, přiléhající k tělu, jejíž barva může být plavá až červenohnědá, se světlým nebo tmavým žíhováním. Průměrně se dožívají 10 až 12 let.
Kvalifikace FCI
Dle FCI (Mezinárodní kynologické federace) je anglický mastif zařazen do skupiny II. - Pinčové a knírači, molossoidní plemena a švýcarští salašničtí psi, sekce 2.1 - Dogovití molossové, bez pracovní zkoušky. Oficiální zkratka pro ČR je EM. Původním využitím to byl lovecký a hlídací pes, dnes společník a hlídač.
Historie plemene anglický mastif
Jméno má zřejmě původ v keltském jazyce, nebo vychází z pojmu „Mansuetus", což v latině znamenalo „mírný, krotký", tedy vlastnost, kterou tento mohutný pes udivuje. Anglický mastif má, stejně jako celá řada jiných plemen, svůj původ v prastarých molosských psech, jejichž praprapředek - Lupus Laniger žil v době neolitu na tibetských náhorních planinách. Odtud se psi rozšířili do Mezopotámie a později s Kelty do Evropy a Anglie. Jisté je, že na ně narazil už Julius César, když v roce 55 př. n. l. dobýval anglická opevnění. Anglický mastif byl po celá staletí používán v bitvách a válkách. Bojoval za Anglii proti Francouzům, byl ve válce Severu proti Jihu, dobýval Jižní Ameriku se španělskými konqistadory. Síla a odvaha tohoto psa byla také zneužívána v zápasech proti medvědům, býkům a lvům, což byla oblíbená zábava starých Římanů a později i britské šlechty. Stal se ale oblíbencem i prostého lidu, když byl používán například k honění býků před porážkou, aby se zajistila křehkost masa. Po zákazu zápasů v polovině 19. století, nacházel mastif uplatnění pouze jako hlídač a jeho obliba klesala. Hlídač byl ovšem dokonalý a jeho schopnosti se málem démonizovaly. Nakonec pes Baskervilský není nic jiného než právě anglický mastif. Další krizi tohoto plemene způsobila II. světová válka.
VIDEA plemene anglický mastif
Pro videa s plemenem anglický mastif klikněte ZDE
Základní péče
Anglický mastif potřebuje prostor, ale neměl by se chovat venku. Má rád kontakt s rodinou. Nevyžaduje dlouhé procházky, svou podstatou je to tak trochu lenoch. Stačí několik kratších procházek denně. Zejména v mládí se nesmí přetěžovat, aby se mu dobře vyvinuly klouby a kostra. Kvůli své velikosti někdy mívá právě s kostrou problémy. Jinak ale netrpí nemocemi víc než jiná plemena.
Chovatelské stanice
Chovatelská stanice Něžný zmatkař | U TŘÍ OŘECHŮ | Rebel Yell | Chovatelská stanice anglických mastifů Debra-Damo | KRÉMOVÁ HVĚZDA | Wartmonger | Šárka | Vidrio EstrellasFCI | II: Pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi |
---|---|
Velikost | Velká plemena |
Původ plemene | Tibet |
Výška v kohoutku | 70 - 76 cm |
Hmotnost v dospělosti | 70 - 160 kg |
Věk | 10 - 12 let |
Délka srsti | krátká |
Péče o srst | nepravidelná |
Vztah k dětem | velmi dobrý |
Vztah k ost. zvířatům | dobrý |
Náročnost na výchovu | nenáročný |
Náročnost na pohyb | nenáročný |
Vhodné prostředí | předměstí, venkov |
Časová náročnost | minimálně 4 hodiny |
Klasifikace FCI
Skupina | II: Pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi |
---|---|
Sekce | Molossoidní plemena (dogovití psi) |
Číslo standardu | FCI č. 264 (2. 3. 2011) EN |
Galerie
Zkušenosti
Zkušenosti chovatelů:
produktu je
Celkem 1 hodnocení
Napsat vlastní zkušenost
Výška udávaná v článku je minimální výška. Maximální výška není u mastifa stanovena. V Británii byli evidováni mastifové i nad jeden metr! Mastif je úžasný pes, ale neměli by jej chovat lidé, kteří si myslí, že ušetří na krmivu. Pokud ochotně měsíčně do svého miláčka investujete minimálně 200 EUR a zvládnete finančně veterinární péči, získáte šťastného a nenahraditelného psího společníka. K situaci, kdy tento pejsánek trpí nedostatky ve výživě, by nikdy nemělo dojít - je to velice smutné, dívat se na mastifa trpícího rachitidou, vyhublého a podobně. Jinak je to opravdu přítulný a něžný obr, snášející se s ostatními pejsky i s kočičkami. V dospělosti neublíží žádnému zvířeti v domě - ani ptáčkovi či želvě. K dětem je laskavý, ale samozřejmě s nimi nesmí být sám. Smečka mastifů nebo mastif ve smečce (dva psi a více) ovšem může podlehnout pokušení a někoho nebo něco ulovit. Štěňátko mastifa musíme hlídat a být velmi opatrní, protože půlroční půlmetrákový či ještě těžší drobeček, který si chce za každou cenu sednout na klín, je problém. Štěňata by taky neměla příliš skákat, aby neohrabaností nepřišla zbytečně k úrazu. Pády jsou při váze pejska nebezpečné.