Pohádka o tom, jak se zaběhl pejsek Miky

Úterý, 20. prosinec 2011

Miky byl středně velký pejsek s krásnou čokoládovou srstí. Měl svého páníčka, vedle kterého teď cupital. Šli spolu nakoupit. To ho totiž moc bavilo. Jeho pán mu vždycky něco dobrého koupil a Miky si pak dával do nosu. Věděl, že zase něco dobrého dostane.

Seděl poslušně před obchodem a čekal. Jeho pán se určitě za chviličku vrátí. Najednou ho ale zaujala divná dvojice lidí a překvapeně otevřel tlamičku. Nevěděl, jestli se má bát a utíkat pryč nebo prostě zůstat. Jeden byl oblečený do bílého pláště až na zem a v ruce měl divnou hůl. Miky se té hole trochu bál. Ale co bylo horší, ten druhý měl v ruce řetězy a ošklivě jimi cinkal. Miky s sebou škubl.

Strach byl prostě najednou větší než on sám. Vyděšeně zíral na tu dvojici a netrpělivě přešlapoval. Kdepak ten jeho pán je? Už tu měl dávno být!

Nestačil to všechno ani domyslet, když se ozvala rána. Pak druhá a v zápětí třetí. Někdo hodil kousek od Mikiho petardu. Pak další. Miky už tak plný strachu nadskočil a dal se na útěk. Utíkal a utíkal. Nevěděl ani kam běží, jen věděl, že musí před tím strachem někam utéct. Hodně rychle utéct.

 

Jak se zaběhl pes Miky

Když se celý zadýchaný zastavil, zjistil, že to kolem vůbec nepoznává. Nic tu nepřipomínalo místa, kde se běžně pohyboval. Před sebou viděl velké pole, poblíž silnici a v dálce pár domků. Ale určitě to nebylo místo, kde bydlel. Tam to znal dobře. Tady to ale vůbec nepoznával.

Řekl si ale, že se půjde podívat blíž k domkům. Třeba někoho pozná a bude se moc vrátit domů. Páníček se už určitě vrátil z obchodu a něco dobrého koupil. A Mikimu docela dost kručelo v bříšku.

Šel a šel, a když došel na místo, zjistil, že vůbec netuší, kde vlastně je. Všechno si důkladně očichal, ale žádný známý pach nenašel. No nic, zkoušel to stále dál. Sice marně, ale musel přece najít cestu domů. Nebo nějaký záchytný bod, podle kterého by se mohl orientovat. Začalo se stmívat. Miky si musel najít místo na přespání.

Přestal tedy hledat cestu domů a začal se soustředit na nějaké místo, kde by mohl přespat. Našel napůl otevřenou kůlničku plnou harampádí. Ale byl tu klid a dokonce stará deka, na které se mohl prospat. Stočil se do klubíčka a usnul. Byl tak unavený.

 

Hladový a zaběhnutý pes

Když se za svítání probudil, v bříšku už mu kručelo opravdu hodně. Musel najít něco k jídlu. Navíc, moc se mu stýskalo po pánovi. Nevěděl, co má dělat dřív. Jestli hledat jídlo nebo svého pána. Pak se ale přece jen pustil do hledání jídla.

Čmuchal a čmuchal a najednou spatřil paní, která se k němu opatrně blížila. Miky nejdříve nedůvěřivě poodběhl, ale pak se pomaličku přiblížil. Paní mu na zem položila misku a v ní bylo jídlo. Opravdové jídlo! Miky radostně zavrtěl ocáskem. Všechno hladově zbaštil a pak se přiběhl poděkovat.

Paní ho pohladila a kroutila při tom hlavou. Miky nevěděl, proč se tak divně chová, ale bylo mu to najednou jedno. Hlavně, že měl plné bříško. Svět byl najednou veselejší a tak se zase pustil do hledání svého domova. Přece to tady někde musí být! Nemohl běžet tak daleko! Stále mu vrtalo hlavou.

 

Druhá dlouhá noc pejska mimo domov

Další noc ale musel zase strávit ve staré kůlničce. Pak zase dostal svou baštu od stejné paní. Nechal se pohladit a vůbec nerozuměl tomu, co paní říkala. „Někdo tě vyhodil? Už tě nechtěli? Já bych si tě nechala, ale nemůžu. Mám doma kočičku a ta pejsky moc nemusí, víš?“ vysvětlit zcela jasným štěkotem a dokonce se i ptal na cestu. Ale paní mu vůbec nerozuměla. Tak svoje vysvětlování vzdal.

Odpoledne při hledání cesty se ale stala divná věc. Přijelo auto a vystoupili dva muži. Měli na sobě uniformy. Miky znal podobně ustrojené muže i ze svého domova, ale že jsou tak zlí, to nevěděl. Chtěl se nechat pohladit a přišel důvěřivě na zavolání, ale hodili na něj síť. Byl v pasti. Pak ho naložili do toho divného auta a odvezli pryč. Miky byl zoufalý. Vždyť nikomu nic neudělal! Chtěl jen svého pána!

 

Pes Miky v útulku

Ocitl se na místě, které nikdy neviděl. Všude byly klece s dalšími pejsky. Všichni na něj štěkali buď pozdrav, nebo nadávky. Miky byl zmatený. Pozdravům odpovídal, ale netušil, proč mu nadávají. Vždyť se nikoho neprosil, aby tu mohl být. Vůbec tady nechtěl být. Chtěl ke svému pánovi!

Zavřeli do jedné z těch klecí a nechali samotného. Miky se zoufale snažil dostat ven, ale nešlo to. Když se unavil, zalezl si do boudičky, která tu byla a schoulil se na deku. Plakal. Netušil, proč se mu dějí takové věci.

Dostal jídlo, ale nechtěl. Chtěl jen domů. Na jídlo neměl ani pomyšlení. Stesk mu zasytil bříško. Jídlo se tam už nevešlo. Paní, která přišla, se mu snažila domluvit. „Musíš jíst! Nebo budeš moc slabý a nemocný!“

Miky se na ní jen smutně podíval a jídla si ani nevšiml. Domlouvali mu i pejsci z vedlejší klece. Nadávat přestali. Jen se mu snažili říct, že se musí najíst. Ale co naplat, Miky nechtěl. Uběhlo několik dní, Miky nevěděl kolik. Připadalo mu to ale jako věčnost. Dokonce se i trochu najedl. Bříško se přece jen začalo ozývat. I když smutek a stesk nechtěly odejít, musel něco sníst. Pak si vždycky zalezl do své boudičky a ležel. Vzpomínal na svého pána a moc ho mrzelo, že se tak vylekal. Kdyby byl statečnější, vůbec by nemusel být na takovém místě.

 

Jak Miky opět našel svého pána

Jednoho dne se ale stalo něco zvláštního. Miky najednou ucítil známý pach. Nevěděl, odkud se line, ale znal ho. Přesně takhle voněl jeho pán. Určitě se nemohl splést! Splašeně začal pobíhat po kleci a zaštěkal: „Tady jsem! Tady jsem!“ Měl velký strach, aby ho nepřehlédli. Musel o sobě dát vědět.

Nepřehlédli. Netrvalo dlouho a uviděl svého pána. Tolik radosti snad ještě nikdy nezažil! Šťastně se mu třel o nohy a vyskakoval do výšky, aby mu mohl olíznout obličej. I pán byl moc rád, že svého Mikiho našel.

Doma si lehl Miky na pohovku vedle svého pána a díval se šťastně na ustrojený vánoční stromeček. Věděl, že k těmto Vánocům dostal ten nejhezčí dárek. Našel zase svůj domov i svého člověka.

 

Autorka: Naďa Kučerová

autor článku: Naďa Kučerová

Počet přečtení tohoto článku: 5754

Zpět na výpis

  • 635

    31.12.2015 17:07:35

    miluska napsal(a):

    nadherny pribeh:_/

  • Pěkné..

    07.01.2014 17:58:04

    Betty-Sisi napsal(a):

    Ten konec mě rozplakal...

  • -- bez nadpisu --

    01.04.2013 20:32:02

    krikri27 napsal(a):

    Krásné!8-) :D

  • -- bez nadpisu --

    31.10.2012 13:16:51

    verunka1992 napsal(a):

    Moc krásné, rozplakalo mě to:D

  • -- bez nadpisu --

    04.08.2012 10:35:01

    napsal(a):

    krásný :)

Celkem záznamů: 15
|< << 123 >> >|

Top inzerát

Rotvajler

Rotvajler

Plemeno : Rotvajler
Pohlaví : ne
s PP : ne

Chovatelské stanice

Airedales ♥ "Of Lussyland" ♥
Kraj: Stát: Slovensko
Okres: Stát: Slovensko
ANERIKO
Kraj: Středočeský kraj
Okres: Kolín
BUGSY
Kraj: hlavní město Praha
Okres: Praha-město
Chovatelská stanice Alwaro FCI
Kraj: Stát: Polsko
Okres: Stát: Polsko


Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace