ŤAPKA A TLAPKA – část pátá "V nouzi poznáš přítele"

Úterý, 6. leden 2009

Další den nemohly psí holčičky ani dospat. Venku bylo sice trochu zataženo a sluníčku se moc nechtělo vylézat z pod mraků, ale to bylo tentokrát úplně jedno. Ťapka s Tlapkou rychle zbaštily snídani a už stály u dveří a čekaly, až je pustí Petr ven.

„Vy jste mi ale nedočkavé," smál se. „Nevím ale, jak dlouho tam vydržíte. Dnes není moc hezky a asi bude i pršet," podíval se na oblohu, když otevřel dveře. Jenže, ani to nestihl doříct a holčičky už běžely rovnou k zídce, aby se pozdravily s Mickou.

 

Jenže Micka nikde! Nejprve se dala do volání Ťapka. Štěkala tak nahlas a intenzivně, že poplašila všechny ptáčky v zahradě. Pak se ale přidala i Tlapka. Zanedlouho se Micka objevila.

 

„Co to tady vyvádíte? Vždyť mi poplašíte všechny myšky a já pak nic nechytím!" Mračila se Micka, která vyskočila na zídku. Psí holčičky moc potěšilo, že se jejich kamarádka konečně objevila a šťastně vrtěly ocáskem.

 

„Pojď si hrát! Pojď si hrát!" vykřikovaly jedna přes druhou. Micka se ale líně protáhla a pak si lehla na zídku. „Když já nemám vůbec chuť si hrát. Tady mám hezký výhled a můžu rychle utéct, až se zase objeví pes ze sousedství," prohodila Micka a ne a ne slézt dolů.

 

„Ty se bojíš psů?" divila se Ťapka a překvapeně vyplázla jazýček. Tlapka si sedla vedle ní a také se moc divila.

 

„Bojím, nebojím, tenhle si moc nehraje. Jen mě stále honí. A nejen mě. Také ostatní kočičí kamarádky a kamarády. Má z toho děsnou legraci," vysvětlovala Micka.

 

Ťapka s Tlapkou ještě chvíli Micku přemlouvaly, ale marně. Micka stále ležela na zídce a odmítala slézt dolů. Smutně tedy odcházely zpět domů. Jenže v tom se objevil Petr a začal holčičkám házet klacíky. Obě tedy brzo zapomněly, že Micka si hrát nechce.

 

Vesele běhaly po zahradě a nosily poslušně Petrovi klacíky zpět. Jen Tlapka si občas klacík nechala a kousala ho tak dlouho, až z něj bylo malinkých klacíků několik. Bavilo ji to víc, než je nosit zpátky. Ťapka nepřestávala pozorovat zídku. Micka tam ještě chvíli ležela, ale pak seskočila do své zahrady a byla pryč. Asi šla lovit ty své myšky.

 

Petr pak nechal sestřičky ještě chvíli proběhnout a šel domů. Hrály si tedy spolu. Ťapka nejprve kousla Tlapku do ocásku a ta jí to zase oplatila. Potom ale Tlapku napadlo se schovat. Běžela pod keřík, když uslyšela hlasité mňoukání a štěkot. Vyděšeně se podívala směrem, odkud se to ozývalo. Zpozorněla i Ťapka.

 

Spatřily, jak kolem plotu běží Micka a za ní si to peláší velký pes! Micka utíkala, co jí nohy stačily, jenže pes to nevzdával a běžel stále za ní. Už ji skoro doháněl!

 

Ťapka s Tlapkou to chvíli vyděšeně sledovaly. Ale pak se Tlapka rozzlobila. Rozběhla se Micce naproti. Ťapka se sice trochu lekla, ale nemohla přece nechat sestřičku samotnou proti tak velkému psu. Tlapka se protáhla mezi laťkami v plotě a hlasitě zaštěkala na velkého psa. „Necháš ji! To je naše kamarádka a jestli ji nepřestaneš honit, tak tě kousnu!" strašně se zamračila.

 

To už ji doběhla i Ťapka a postavila se vedle své sestřičky. „Tak! Kousneme tě obě dvě a ještě to řekneme Petrovi! Počkej, jak ti vypráší kožich!" zavrčela a udělala ale opravdu hodně zlý kukuč.

 

Pes se překvapeně zastavil a nevěřícně koukal na malá štěňátka. Vycenil zuby a chtěl něco ošklivého zaštěkat, ale pak si všiml Petra, který běžel štěňátkům na pomoc. Moc se o ně bál.

 

Pes na nic nečekal, otočil se a utíkal, co mu nohy stačily. Ťapka olízla statečné Tlapce hlavičku a vesele zaštěkala.

 

„Holčičky moje! Copak to provádíte! Takový velký pes! Vždyť vám mohl ublížit!" vyděšeně vzal Petr holčičky do náručí a nesl je zpátky na zahradu. „Nikam samotné nesmíte! Jenom, když budu s vámi!" huboval štěňátka a nepřestával je hladit. Leknutí už z něj trochu spadlo. Ještě chvilku je pozoroval a pak je nechal si trochu pohrát samotné. Nepřestával je ale sledovat.

 

Najednou se objevila Micka. Tichým krokem přišla k holčičkám, tak byly moc překvapené, kde se tady nejednou vzala. „Musím vám oběma poděkovat. Jste moc hodné psí holčičky. Vidím, že všichni psi nejsou stejní. Budu si s vámi chodit hrát každý den," slíbila.

 

Pak na znamení přátelství olízla ouško nejdříve Tlapce a potom Ťapce. Štěňátka byla moc ráda, že všechno dobře dopadlo a hrála si s Mickou hodně dlouho. Honily se a dováděly, až byly všechny moc unavené. Petr vše pozoroval za oknem.

 

Z nebe začaly padat drobné kapky. Šel tedy pro svá štěňátka, aby nenastydla. Micka ještě jednou poděkovala a běžela se také schovat domů do teplíčka.

 

„Vidím, že máte novou kamarádku! Musíme Micince také občas dát něco dobrého, když si s vámi tak hezky hraje," smál se Petr a položil sestřičky do pelíšků. „Jen už nesmíte provádět žádné hlouposti! Jste ještě moc maličké!"

 

Ťapka s Tlapkou spokojeně usnuly. Obě byly moc spokojené, že se další den tak hezky vyvedl. Moc se těšily, jak si zase pohrají s Mickou.

 

Autorka: Naďa Kučerová

autor článku: Naďa Kučerová

Počet přečtení tohoto článku: 1113

Zpět na výpis

  • -- bez nadpisu --

    28.09.2012 09:44:03

    Elča D. napsal(a):

    začni psát knížku!!!:-) :-O !! !! !! !! !! :-DD ;-D ;-)

Celkem záznamů: 1
|< << >> >|

Top inzerát

Štěně pudl střední s PP barva plavá - červená

Štěně pudl střední s PP barva plavá - červená

Plemeno : Pudl střední
s PP : ano

Chovatelské stanice

Airedales ♥ "Of Lussyland" ♥
Kraj: Stát: Slovensko
Okres: Stát: Slovensko
ANERIKO
Kraj: Středočeský kraj
Okres: Kolín
BUGSY
Kraj: hlavní město Praha
Okres: Praha-město
Chovatelská stanice Alwaro FCI
Kraj: Stát: Polsko
Okres: Stát: Polsko


Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace