Tomáškův vánoční dárek

Čtvrtek, 17. prosinec 2009

Tomášek se jen tak toulal ulicemi. Doufal, že najde něco k snědku, protože žaludek se už pěkně ozýval a zatím nenašel nic, čím by si svoje hladové bříško naplnil. Na chviličku tak zapomněl na svůj velký smutek. Zůstal před několika dny úplně sám, když mu jeho panička odešla náhle do člověčího nebe a nebyl nikdo, kdo by se ho ujal. Najednou byl bez kamaráda a musel se postarat, kde složí hlavičku ke spánku a jak se nají. Ve svém domově už být nemohl. Nechtěli ho.

Prohledal další koš na odpadky a měl velké štěstí. Našel housku, ve které byl dokonce i salám. Bříško tedy bylo najednou alespoň trochu plné. Začal si tedy všímat nazdobených výloh a tiše míjel spoustu lidí. Nikdo si ho ani nevšiml, jako by byl neviditelný. Někdy mu to vadilo, ale teď zrovna ne. Začalo se mu totiž dost urputně stýskat po paničce, to když uviděl jiného pejska, jak vesele běží vedle svého dvounohého kamaráda. Moc si přál, aby byl zase doma a mohl se stulit do svého pelíšku a čekat na pohlazení a hezká slova.

 

Zadíval se do další výlohy, kde spatřil něco moc zvláštního. Poznal ozdobu, kterou dávala do okna i jeho paní. Pak ji vždy rozsvítila a Tomášek se díval, jak světélka běhají sem a tam a mění barvy. To ho moc bavilo. Tomáškova paní to tak dělala každý rok. K tomu nastrojila stromeček, pod kterým Tomášek na Štědrý den vždycky něco našel. „To ti nadělil Ježíšek, víš? Máš radost?" Slyšel ta slova, jak kdyby to bylo včera. Ale tyhle Vánoce byly jiné. Žádný stromek, žádná světýlka, žádné dárečky.

 

Tomášek se tedy do výlohy nemohl vynadívat. Napadlo ho, jestli tady někde nebude i jeho paní, když jsou tu stejné ozdoby. Co když se spletl? Co když jeho paní ani nikam neodešla? Co když je všechno úplně jinak? Tomášek se rozhodl, že tomu musí přijít na kloub. Začal čmuchat, jestli neucítí známý pach. Začalo se šeřit a Tomášek si musel pospíšit.

 

Stále sice nic známého necítil, ale čmuchat nepřestával, ale panička tu nikde nebyla. Znovu se podíval do výlohy a sledoval tu krásnou a známou ozdobu. Ještě jednou, pro jistotu, začal prozkoumávat okolí, když najednou spatřil na druhé straně silnice paní. Byl si chvíli jistý, že je to jeho panička. Bezhlavě se tedy rozběhl přesvědčit, že se nemýlí. Pak už jen zaslechl hrozivý pískot, až mu ten zvuk málem utrhl ouška. Ucítil náraz a zůstal ležet na zemi.

 

Otřesený a vyděšený stále ležel a bál se pohnout. Vůbec nechápal, co se to kolem něj děje. Pak nad sebou zahlédl tvář. Nikdy ji sice neviděl, ale vypadala tak laskavě. To Tomášek bezpečně poznal. Pán, kterému ta tvář patřila, se nad Tomáška sehnul a prohlížel ho. „Copak ti je? Tohle se dělá? Takhle vběhnout přímo pod auto?" uslyšel hlas.


Tomášek se chtěl postavit na tlapky, ale nějak vypověděly službu. Pán ale nezaváhal a už byl v jeho náručí. Položil ho na sedačku v autě a nepřestával na něj mluvit. „Pojedeme spolu k doktorovi. Musí se na tebe podívat. Jestli jsi v pořádku, víš?"

 

Tomášek už nerozuměl vůbec ničemu. Ale v autě bylo teplo a sedačka tak příjemně měkká. Zůstal tedy klidně ležet a jen sledoval toho pána vedle sebe. I když řídil, občas ho i pohladil. Tomášek byl sice hodně zmatený, ale strach vůbec neměl. Nějak tušil, že není čeho se bát.

 

Auto za pár chvil zastavilo a pán ho zase vzal do náruče. Někam ho nesl. Najednou ale ucítil známý pach. Na takové místo chodil i se svou paní a vždycky tu byla další paní, která sice byla hodná, ale Tomáška pak něčím píchla nebo mu dělala jiné nepříjemné věci. Tomášek s sebou škubl a chtěl pryč. Jenže ruce ho držely pevně. „Neboj se, není čeho se bát. Jen se musíme přesvědčit, že jsem ti neublížil," hovořil na Tomáška ten pán. Docela rychle se tedy uklidnil a ani nevěděl proč, ale najednou se cítil úplně bezpečně.

 

V ordinaci nebyla sice paní, kterou znal, byl tam další nějaký pán, ale měl stejně bílé oblečení. Dělal Tomáškovi přesně ty věci, které nemusel. Prohlížel ho divným přístrojem, který mu končil v uších. Všude ho ohmatával a dokonce mu měřil teplotu! Ale nic z toho nebolelo, tak se to dalo vydržet. Pak se zase ocitl tomu hodnému pánovi v náručí a nesl se zpátky do auta.

 

„Asi nemáš žádného pána, že? No, když se takhle touláš po ulicích, tak jsi asi sám. Já myslím, že u nás by se ti líbilo. Sice naše seznámení začalo dost netradičně, ale hodlám ti to všechno vynahradit. Naštěstí všechno dobře dopadlo. Co říkáš?" pohladil pán Tomáška po kožíšku.


Tomášek cítil v kostech, že bude nový domov. Všechno z něj najednou spadlo. Únava, hlad, pocit bezmoci, všechno bylo pryč. Vděčně se na svého nového kamaráda podíval a olízl mu ruku. „No, vidím, že souhlasíš. To je skvělé. Tak tě tedy představím tvé nové rodině. Myslím, že se ti u nás bude líbit," zase pohladil Tomáškův kožíšek.

 

Za chvilku už byli před neznámým domem. Pán popadl Tomáška do náruče a nesl ho dovnitř. Všechno tu tak krásně vonělo po všelijakých dobrotách. A bylo tu krásné teplo. Tomášek věděl, že se mu tady bude líbit. Co bylo ještě zajímavější, poznal další svou kamarádku. Přivítala ho s takovou radostí. Když slyšela, co se stalo, dokonce ho i politovala.

 

Tomášek pak dostal obrovskou baštu. Dlouho si tak nepochutnal. Pak také ještě pelíšek, který byl tolik měkký a příjemný. Zažil toho dne tolik, že únavou usnul skoro okamžitě. Výborně se prospal v teple, jako už dlouho ne. Nespal ale moc dlouho. Když se probudil, musel prozkoumat svoje nové bydlení. Bylo skvělé! Pak si sedl vedle své nové kamarádky na pohovku. Tak jak to dělával i ve svém dřívějším domově. Ta ho k sobě přivinula a něžně hladila. Tomáškovi bylo tak dobře, že znovu usnul. Byl tolik šťastný a spokojený. Tomášek nikdy netušil, že štěstí může vypadat i takhle.  O letošních Vánocích dostal ten nejkrásnější dárek.

 

Autorka: Naďa Kučerová

autor článku: Naďa Kučerová

Počet přečtení tohoto článku: 16003

Zpět na výpis

  • -- bez nadpisu --

    29.12.2012 18:32:16

    kbs4444 napsal(a):

    krásné,draly se mi slzy do očí,dojemné..
    KRÁSÉ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

  • -- bez nadpisu --

    10.12.2012 19:57:06

    Parja napsal(a):

    moc krásné, až se mě chlupy ježily a draly slzy do očí.

  • -- bez nadpisu --

    07.04.2012 11:40:46

    dendolino2 napsal(a):

    Krásně napsané :)

  • -- bez nadpisu --

    29.01.2012 19:32:33

    Andy napsal(a):

    Smutné,dojemné,ale s krásným koncem ;-D Kéž by bylo víc takových domovů pro opuštěné pejsky... :-)

  • -- bez nadpisu --

    28.11.2011 08:39:19

    Arlena napsal(a):

    Přála bych si, aby co nejvíce opuštěných získalo takový domov, jako pejsek v této pohádce. Bohužel jsou i opuštění lidé, a u těch takový pejsek získá skvělý domov.8-} :-( ;-D

Celkem záznamů: 105
|< << 12345 >> >|

Top inzerát

Rotvajler

Rotvajler

Plemeno : Rotvajler
Pohlaví : ne
s PP : ne

Chovatelské stanice

Airedales ♥ "Of Lussyland" ♥
Kraj: Stát: Slovensko
Okres: Stát: Slovensko
ANERIKO
Kraj: Středočeský kraj
Okres: Kolín
BUGSY
Kraj: hlavní město Praha
Okres: Praha-město
Chovatelská stanice Alwaro FCI
Kraj: Stát: Polsko
Okres: Stát: Polsko


Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace