Příběh fenky AST, Kelly

Čtvrtek, 14. leden 2010

Byl skoro konec letních prázdnin. Jednoho pozdního teplého večera jsem venku zahlédla toulavého psa, amerického staffordshirského terriéra. Nedalo mi to, a tak jsem se rozhodla, že se za ním půjdu podívat. Chvíli jsem se jen tak procházela a najednou se přede mnou objevil – vlastně objevila – fenka, kterou jsem hledala. Byla asi tak 10 m ode mě, a tak jsem na ni zavolala. Fenka na mě chvíli koukala, a pak se otočila a utekla. Protože byla tma, nemohla jsem jí jít hnedat, otočila jsem se a šla domů.

 

Další den, kdy jsem byla venčit psa, jsme jí potkali znovu. Tentokrát přišla až k nám, protože viděla psa a ty, jak jsem později vypozorovala, měla moc ráda a s každým se hned šla zdravit. Pár sekund u nás stála a zdravila se s Chestíkem, ale když jsem udělala sebemenší pohyb, hned utekla. Šla jsem tedy na procházku a fenku nechala být. Ten den jsme se rozhodli, že jí budeme říkat Kelly.
Později téhož dne jsem viděla, že je Kelly poblíž mého domu, a tak jsem vzala piškoty, granule a konzervu a šla za ní ven. Když mě Kelly viděla, tak přede mnou zase utíkala. Tentokrát bylo ale ještě vidět, a tak jsem jí nenápadně sledovala. Ztratila se mi až v lese, kde jsem pohodila trochu jídla a s nepořízenou musela jít domů.

 


Kelly už vidělo pobíhat po okolí hodně lidí a dost z nich jí nosilo jídlo a chtělo se s ní skamarádit, ale bez úspěchu. Taky jsem mluvila s jedním člověkem, který říkal, že fenka se tu už potuluje delší dobu, že jí krmí a že až se mu jí podaří chytit, vezme si jí domů. To byl pro mne další důvod, abych se jí pokusila chytit.
Fenu jsem vídala často a dokonce i ve stejný čas na stejných místech. Znovu jsem tedy vzala jídlo a šla za ní na jednu louku, kde se často vyskytovala. Byly jsme tam samy a nikdo mě ani jí nerozptyloval, a tak si už po hodině přišla pro piškot, který jsem jí podávala z ruky. Nechala se i letmo podrbat na bradě, ale nemohla jsem jí ani při krmení, ani při hlazení koukat do očí nebo jejím směrem, toho se bála a hned se stáhla. Taky jsem si jí konečně pořádně prohlédla. Byla to krásná fena ve výborné kondici, měla bílohnědou barvu a na krku měla antiparazitní obojek a kovový obojek s utrženou karabinou. Obojku jsem se jí párkrát snažila dotknout, ale ucukla, nechala jsem jí tedy být, přecejen bylo zatím nejdůležitější, aby si na mou přítomnost zvykla. Zvedla jsem se a šla směrem k domovu. Kelly mi byla celou cestu v patách a skoro se mě dotýkala, při sebemenším náznaku otočení k ní se ale zastavila. Šla jsem tedy, jako by za mnou nikdo nebyl a ona mě skutečně doprovodila až k hlavním vchodovým dveřím, pak se zastavila a koukala.

 


Vzala jsem svého pejska na procházku a po venčení jsem se rozhodla, že se ještě půjdu po feně podívat. Vyšla jsem ven a chtěla jít znovu na onu louku. Vedle baráku jsem se ale zarazila, protože Kelly si tam hrála se psem akita – inu. Řekla jsem jí, jestli si našla nového kamaráda a když uslyšela můj hlas, přestala si hrát, s vrtěním ocasu ke mně přiběhla a nechala se pohladit a vzala si piškot (byla jsem opravdu dojatá :-) ). Když její nový kamarád odešel, zůstala jsem s ní a „povídaly jsme si“. Za nedlouho přišel další pes, též AST, a tak si taky pořádně zablbnuli.

 


Nazítří jsem se za Kelly opět chystala. Čekala jsem na ní, ale nepřišla. Nevěděla jsem proč, celý ten týden, co jsem za ní chodila, byla přesná jako hodinky. Ještě ten den jsem se dozvěděla, že Kelly odchytli policajti a odvezli jí do útulku. A tak jsem se rozhodla, že jí půjdu navštívit.

 

V útulku bylo mnoho psů, kteří skákali na dveře svých kotců, štěkali, kňučeli a všelijakým způsobem se snažili upoutat pozornost. Když jsem došla ke Kellině kotci, byla zalezlá v boudě a nechtěla vyjít ven. Mluvila jsem na ní, ale ze strachu na mě štěkala, z toho všeho byla úplně rozhozená. Sice pak vylezla ven a vzala si pamlsky z ruky, ale vždy se vrátila do bezpečí boudy. Odešla jsem.
Netrvalo to dlouho a potkala jsem Kelly na procházce s novým páníkem a kamarádem WHWT. Byla jsem opravdu moc ráda, že má nový domov. Bohužel, moc dlouho to netrvalo. Starší pejsek v rodině jí nesnesl, přestal kvůli její přítomnosti jíst i pít. A tak šla Kelly znovu do kotce útulku.

 


Bylo to pár dní poté, kdy jsem zjistila, že Kelly má moje kamarádka. Nemohla jsem tomu uvěřil a hned jak jsem měla čas, jela jsem se „na tu mojí holku“ podívat. Nová panička jí přivedla už na zastávku a fenka mě přivítala skákáním a vrtěním ocasu. Došly jsme k nim domů a já si sedla ke Kelly na pohovku. Nacpala se mi do klína, olizovala mi obličej a nakonec na mně usnula. Byl to úplně jiný pes. Dostala ode mě kost z bůvolí kůže, ale žvýkala jí jen když jsem jí kost držela před pusou. Asi to vůbec neznala.

 


Teď je Kelly šťastná v nové rodině, má i nové jméno – Cassie, lidí se přestala bát, hraje si a ze všeho nejradši aportuje míček. A já jsem strašně ráda, že to takhle dopadlo :-)

 

Přidáno: 100 bodů

autor článku: Jessica

Počet přečtení tohoto článku: 1633

Zpět na výpis

  • -- bez nadpisu --

    07.03.2013 10:57:18

    Jana napsal(a):

    :-) :-) :-) :-) :-) :-) :-) :-) :-) :-) :-) :-) :-) Jste úžasná8-} :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD :-DD

  • -- bez nadpisu --

    20.02.2011 20:05:57

    Ajusinka♥♥♥ napsal(a):

    Úžasnej příběh,jsme moc rádi,že to takhle dopadlo :)

  • :)

    10.08.2010 13:10:54

    Lucie napsal(a):

    To je krásný:) Je fajn, že to dopadlo tak dobře:D

  • Adriana a Erika

    18.01.2010 16:21:18

    Axinka napsal(a):

    Super, pěkný příběh. Taky mám radost, že má domov :-)

Celkem záznamů: 4
|< << >> >|

Top inzerát

Nabízíme štěňata západosibiřské lajky

Nabízíme štěňata západosibiřské lajky

Plemeno : Západosibiřská lajka
Pohlaví : ne
s PP : ne

Chovatelské stanice

Airedales ♥ "Of Lussyland" ♥
Kraj: Stát: Slovensko
Okres: Stát: Slovensko
ANERIKO
Kraj: Středočeský kraj
Okres: Kolín
BUGSY
Kraj: hlavní město Praha
Okres: Praha-město
Chovatelská stanice Alwaro FCI
Kraj: Stát: Polsko
Okres: Stát: Polsko


Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace