Příběh pejska...

Sobota, 18. červen 2011

„Vidím svou maminku jak mi olizuje můj heboučký kožíšek. Ano, mou maminku, překrásnou fenečku. Nikdy jsem nic tak krásného nezažil. Před několika minutami jsem spatřil světlo světa. Je tu krásně. Copak asi uvidím ještě?

 

 

Vidím nějaké zvláštní tvory. Maminka mi říká, že to jsou lidé. Ti naši jsou prý hodní. Jsou tu i malí lidé. Děti. Dívají se na mě a usmívají se. Najednou si mě jeden vezme do rukou. Něco mi říká. Od teď je to můj pán. Mám ho rád a až budu velký, tak ho budu hlídat.

 

Už jsem o něco starší. Přivázali mi okolo krku provázek a k němu nějakou šňůru. Je to obojek a vodítko, vysvětlila mi maminka. Chtějí abych šel s nimi. Jdu, začnu běhat. Jsem šťastný pes. Moji lidé mi dávají jídlo, hladí mě, chodí se mnou na procházky. Jsou to opravdu hodní lidé. Nejraději mám sedmiletého chlapečka. On mě dostal. Jsem jeho. Mám ho rád. Olizuji mu tvář. On se směje. Hladí mě po hlavičce.

 

Už je mi jeden rok. Jsem už velký pes. Mému člověku je osm let. Už se mnou může chodit sám na procházky. Hrajeme si spolu a jsme nerozluční přátelé. Nikdy bych ho neopustil. Má maminka je však nemocná. Po pár dnech opustila svět a vydala se do nebe. Stýská se mi. Jsem smutný pejsek. Měl jsem ji moc rád. Kdyby mi nedala život, nikdy bych nepocítil, co je to láska. Láska k člověku. Ten mi teď pomáhá. Už nejsem tak smutný. Vím, že maminku teď nic nebolí.

 

Dneska je mi pět let. Můj člověk mi dává dárek. Nevím co to je. Je to v krabici. S mašlí nahoře. Rozbalil to. Jsou to pamlsky pro psy a spousta hraček. Vím, že můj člověk mě má rád a bude si se mnou hrávat. Je to super.

 

Ale až tak pravda to není. Dali mi ty hračky, abych se nenudil. Má teď jiné zájmy. Je mu třináct let. Hraje fotbal a věčně sedí u počítače. Už si se mnou nehraje jako dřív. Už se mnou nechodí na dlouhé procházky. Vypadá to, že už mě nemá tolik rád…

 

Je mi osm let. Asi dva roky nežiji takovým životem jako dřív. Už nežiji životem plným lásky, běhání a hraní. Mého člověka už nezajímám. Vezou mě někam autem. Slyším štěkot a kňučení mnoha psů. Na velké ceduli je napsáno: útulek. Jsou tady kotce. Odvádějí mě tam a zamykají. Nechápu to. Udělal jsem něco? Proč mě tu necháváte? Proč odjíždíte pryč?

 

Dlouhé dva měsíce čekám, že uslyším hukot jejich auta. Že si to můj člověk rozmyslí a vezme mě zpátky. Dlouhé dva měsíce jsem smutný a nemám chuť si hrát. Lidé tady se snaží mě rozveselit. Jsou na mě hodní, ale mého člověka nikdo nenahradí. Smutně vzpomínám na ty krásné chvíle. Zažiji toto ještě někdy?

 

Dnes bych měl mít deváté narozeniny. Dveře se otevírají. Vyvádějí mě ven. Když v tom jsem ho uviděl! Můj člověk si na mě vzpomněl! Odváží si mě domů! Olizuji mu tvář a jsem v tu chvíli ten nejšťastnější pejsek na světě. Slibuje mi, že už nikdy mi tohle neudělá. Já mu věřím. Pomalu mu stékají po tvářích slzy. Vrátili se zpět ty chvíle plné lásky a přátelství. Vrátilo se zpět to na co jsem celý rok čekal. Je to ten nejkrásnější narozeninový dárek jaký jsem kdy dostal.“

 

 

 

 

 

Přidáno: 80 bodů.

autor článku: Mončača ヅ

Počet přečtení tohoto článku: 889

Zpět na výpis


Top inzerát

Francouzský buldoček

Francouzský buldoček

Plemeno : Francouzský buldoček
Pohlaví : ne
s PP : ne

Chovatelské stanice

Airedales ♥ "Of Lussyland" ♥
Kraj: Stát: Slovensko
Okres: Stát: Slovensko
ANERIKO
Kraj: Středočeský kraj
Okres: Kolín
BUGSY
Kraj: hlavní město Praha
Okres: Praha-město
Chovatelská stanice Alwaro FCI
Kraj: Stát: Polsko
Okres: Stát: Polsko


Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace