Diskuze Kočky jsou prostě moje štěstíčka…

Opravdu chcete smazat tento příspěvek?

…když jsem byla asi šestiletá, babička mi později vyprávěla, co jsem dělala. Šla jsem prý do školy a u autobusové zastávky jsem viděla kočku. Popadla jsem ji a nesla domů, nebylo to daleko. Udýchaná jsem prý řekla: Babi, tu kočičku nikdo nechce, musíš ji zavřít a nechat doma, než přijdu ze školy. Tak milá babička kočku zavřela a kočka prostě u nás zůstala. Jestli něčí byla, ví bůh. To, že jsem kočky milovala, se se mnou táhlo, až když jsem byla již dospělá, a již s mými dětmi na výstavě ušlechtilých koček, tam bylo rozhodnuto. Pořídili jsme si perskou zrzavou, kocoura.Vydržel skoro 11 let. Zažil tzv. tahání od dětí dvou generací.Všichni jsme plakali, když už mu nebylo pomoci ve stáří… Dnes mám 2 perské kocoury, jedn bílý, druhý černý. Těžko v krátkosti mohu uvést, co mi dávají. Určitě energii, učím se od nich odpočívat, někdy i kašlat na problémy, které jsou další den s kočkami menší.:-)
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?