Povaha

Ibizský podenco je laskavý pes, oddaný svému pánu. Pro svoji povahu je výborným společníkem. Má vynikající čich a sluch a navíc je velmi rychlý, vytrvalý a chytrý, díky čemuž je schopen rychle a snadno vystopovat králíky i v hustém podrostu. Když najde kořist, začne štěkat a vrtět ocasem a i v této situaci je snadno odvolatelný. Často loví ve smečce, která je tvořena převážně fenami. Psi jsou totiž hůře ovladatelní, někdy dost svéhlaví a špatně spolupracující. Ibizský podenco se také používá na lov zajíců a vysoké. Je také přirozeným přinašečem a výborným hlídačem. Zvláštností tohoto plemene je, že když uloví pár stovek či tisíců králíků, nechtějí psi dál lovit a musí si odpočinout. V rodině je vyrovnaný a bezproblémový s ostatními zvířaty.

Popis

Ibizský podenco je robustní, ale přitom elegantní pes s pevnou a lehkou kostrou. Není ovšem tak elegantní jako ostatní chrti. Je poměrně vysoký. Výška v kohoutku je 66 až 72 cm u psů a 60 až 67 cm u fen. Váha se pohybuje mezi 19 a 25 kg. Hlava je dlouhá, jemná, v poměru k tělu celkem malá a hodně osrstěná. Nos má masovou barvu a otevřená chřípí, pysky jsou tenké, přiléhající a mají rovněž masovou barvu. Zuby jsou pravidelné s nůžkovým skusem, oči jsou malé, jantarové, šikmo položené. Uši má ibizský podenco vztyčené, pohyblivé, směřující dopředu nebo do strany. Krk je mírně klenutý, osvalený, trup symetrický a kompaktní. Hřbet má dlouhý a rovný, dobře osvalený, bedra pevná, klenutá, hrudník hluboký, dlouhý a úzký, břicho mírně vtažené. Ocas je dlouhý a je nasazen nízko. Je svěšený a neměl by být nošen nad hřbetní linií s výjimkou lovu, kdy zvednutím ocasu upozorňuje majitele na kořist. Hrudní i pánevní končetiny jsou dlouhé, symetrické, a přestože jsou robustní, nepůsobí tak. Srst může mít ibizský podenco hladkou, silnou a lesklou, nebo hrubou, hustou a tvrdou, nebo alespoň 7 cm dlouhou a měkčí. Barva srsti je bílá s červenohnědou, nebo bílá se žlutou, nebo pouze bílá, červenohnědá či žlutá.

Klasifikace FCI

Podle FCI (Mezinárodní kynologická federace) je Ibizský podenco zařazen do skupiny V. - Špicové a primitivní plemena, sekce 7 - lovečtí psi primitivního typu, bez pracovní zkoušky. Oficiální zkratka pro ČR je IP. Původním využitím to byl lovecký pes pro lov králíků, zajíců a vysoké, dnes lovecký pes a společník.

Historie plemene ibizský podenco

Předky má ibizský podenco v prastarých egyptských psech, kteří byli zobrazeni na faraonských hrobkách už před pěti a půl tisíci lety. Jedná se tedy o zástupce tzv. primitivních plemen, nejstarších dosud existujících psích plemen vůbec. Z Egypta byli zřejmě Féničany, nebo Kartaginci dovezeni na Baleárské ostrovy, Mallorku, Ibizu, Menorku a Formenteru. Je také možné, že se na ostrovy dostali s Maury během jejich invaze do Evropy v 10. století. Zde byli používáni pro lov králíků bez střelné zbraně, a to ve dne i v noci. Ibizský podenco má dvě varianty - hladkosrstou a hrubosrstou, které mají ale společný standard a mohou se navzájem křížit. Dnes je rozšířen také v Katalánsku, kolem Valencie a v Provinci.

VIDEA plemene ibizský chrt

Pro videa s plemenem ibizský chrt klikněte ZDE

Základní péče

Ibizský podenco potřebuje dlouhé procházky s množstvím pohybu. Fyzická zátěž je pro něj velmi důležitá. Srst nepotřebuje žádnou zvláštní péči, je nutné ji občas vykartáčovat a vyčistit.

Zajímavostí u tohoto plemene je jeho schopnost dalekého výskoku z místa.

FCI	V: Špicové a tzv. primitivní plemena
Velikost	Střední plemena
Původ plemene	Egypt/Ibiza
Výška v kohoutku	60 - 72 cm
Hmotnost v dospělosti	19 - 25 kg
Věk	13 let
Délka srsti	krátká až dlouhá
Péče o srst	pravidelná
Vztah k dětem	velmi dobrý
Vztah k ost. zvířatům	velmi dobrý
Náročnost na výchovu	náročný
Náročnost na pohyb	velmi náročný
Vhodné prostředí	jakékoliv
Časová náročnost	půl dne

Klasifikace FCI

Skupina	V: Špicové a tzv. primitivní plemena
Sekce	Primitivní lovecká plemena
Číslo standardu	FCI č. 089 (4. 2. 2000) GB