Abych na něj nespadla, obětovala jsem se!;)
Ahojky, dneska bych se s Váma chtěla podělit o zážitek z minulého léta.
Byla jsem se sestřenicí (stejně stará jako já) u babičky na vesnici a chtěli jsme se jít s našimi psy projít. Já mám Pudla a ona křížence Pudla x Kniráč .
No a tak jsme šli. Když jsme se vraceli šli jsme asfaltovanou cestou, která byla spíše menším kopečkem. A nudili jsme se a tak jsme beželi. Bylo horké léto a tak jsme měli krátké oblečení. Oba dva psi byli na vodítku, ale můj Dasty byl v té době ještě štěně a tak měl to krátké vodítko. Ale to nevadí. Všichni jsme běželi stejným tempem ale já jsem běžela jakoby kousek za Šmudlou (pes od sestřenky) a on se zničeho nic zastavil. A já abych na něj nespadla tak sem prudce zabrzdila a jela sem z toho kopce po břichu,(na okrajích cesty byl štěrk) a já jela přímo po tom okraji. Vstala jsem, Dasty mi kupodivu neutekl a myslela jsem, že to nedojdu. Naštěstí jsme nebyly daleko od chalupy.
Měla jsem trochu roztrhnuté tričko, ale co bylo horší. Měla jsem uplně sedřené lokty, kolena a břicho. :D Ted se tomu směju, ale byla to bolest. Hlavně když mi to babička desinfikovala :D Hlavně že se Šmudlovi nic nestalo :D Vážně nechápu proč zastavoval.
A proto říkám, že bych pro psí záchranu udělala cokoliv. Jizvy mám dodnes a tomu psovi je to asi jedno :D :D :D
Barča
Přidáno: 35 bodů