Baruška

4. září 2011

Náš syn úplně odmalička toužil po štěňátku kavalíra. Loni v půlce léta byla tato touha tak silná, že nás nakonec s manželem přesvědčil a začali jsme hledat kavalíří miminko. To všechno by bylo celkem v pohodě, nebýt té drobnosti, že už s námi v té době sdílela život - tudíž talíř i lože - čtyřletá bíglice Baruška.

 

 

Byla to výrazná osobnost. Jako pětitýdenní mimčo jsme si ji koupili od paní množitelky z takových podmínek, že jsme nevěřili vlastním očím. Podařilo se nám ji vypiplat a vyrostla z ní sebevědomá nádherná psí holka. Byla úžasně společenská, milovala děti, psy a veškeré povyražení. Toho se jí sice s námi dostávalo přehršel, ale utahat bígla? K smíchu!

 

Průšvih byl akorát ten, že postupem času začal nabývat vrchu v její povaze lovecký pud. Ten přehlušil všechno. Dokázala zdolat jakýkoliv plot, uměla otevírat dveře, takže jsme se všichni naučili za sebou ihned zamykat, průšvih bylo větrání, neboť rychlostí blesku vyskakovala oknem a mizela do dáli. Ale protože milovala všechno živé, řekli jsme si, že ji třeba štěňátko udrží doma, když si bude mít s kým hrát.

 

A tak jsme loni začátkem srpna Barušce s velkou slávou přivezli malinkatou Jackienku. Hned první Barčina reakce nám ukázala, že jsme šlápli vedle. Tak naštvaného bígla aby pohledal! Zezelenaly jí oči a zapasovala se pod stůl. A nám nastalo perných sedm týdnů, kdy s námi Baruška zarytě nemluvila, pouze na všechny strany vrčela. Byli jsme z toho nešťastní. Velké nám bylo líto, o malinkou jsme se báli a tak jsme se v tom plácali.

 

A najednou zlom. Barča objevila, že se to mrně dá docela hezky koulet. A co víc - ono se to s ní honí kolem gauče a pochopilo to hru na babu! Prostě si ji malá Jackienka úplně ochočila. Od osmého týdne jejich soužití z nich byl tým. Jak nám se ulevilo. Ale bohužel sotva se holky skamarádily, Barča začala znovu utíkat. V říjnu stačilo chvilku pootevřené okno a v domě zůstalo jenom štěně.

 

Stále nerada vzpomínám na loňský podzim, kdy jsme obvolávali všechny útulky, psali vývěsky, zalarmovali místní policii i okolní veterináře a během toho všeho nachodili s Jackienkou v tašce spousty kilometrů v okolních lesích. Znal nás tu v té době každý hajný a už z dálky volal, že ji ve svém revíru neviděl. Podzim jsme v podstatě celá rodina probrečeli a před vánocemi jsme si dojeli pro malinkou Mušku, protože Jackie po Barušce tesknila skoro pořád. Říká se, že čas všechno zhojí, ale já vím, že uvnitř každého z nás zůstalo bolavá jizvička už napořád.

 

 

 

 

Přidáno: 64 bodů.

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?