Bělinka v bouřce

5. července 2012

Venku bylo velké teplo a kočičce Belince bylo horko. Ležela rozvalená na dlažbě v chodbě a odpočívala v tom velkém vedru. Dostala ale žízeň a misku s vodou měla zrovna venku. Dopoledne ji panička pustila ven a jídlo a ptií jí dala před dveře.

 

 

Teď když přišla Bělinka dovnitř, neměla misky po ruce. Zamňoukala tedy na paničku, aby ji pustila ven. Ta jí bez zaváhání otevřela dveře a Bělinka vyběhla ven. Pořád ještě bylo vedro, ale Bělinka se napila vody a alespoň neměla žízeň. Nevrátila se pootevřenými dveřmi domů, ale odešla na zahradu a lehla si mezi kytky do stíénu. Tam bylo chladněji a Bělinka brzy z odpočinku přešla do spánku.

 

Když je probudila, už nebylo takové vedro. Ochladilo se a bylo zataženo. Belince to nevadilo. Nešla zaškrábat na dveře, aby jí někdo z páníčků otevřel, ale přeskočila plot a odešla na vycházku. V lese se ráda procházela, obvykle tam ulovila i nějakou myšku. Dneska to ale Bělinku v lese nebavilo.

 

Neobjevila ani žádnou kořist, na kterou by mohla číhat a tak brzy odešla na louky, kde byla vysoká tráva, která se ve větru, který teď začal pořádně foukat hezky vlnila a Bělinka se na to ráda koukala. Občas i po trávě vyskočila nebo se v ní proháněla. Teď se tam vypravila znovu.

 

Chvíli ji bavilo trávu pozorovat, ale za chvíli po ní přece jen skočila, potom se válela po zemi, okusovala stébla a dobře se bavila. Najednou za sebou ale uslyšela zaštěkání a zaňafání. Za ní stál pes její sousedky, malý jorkšír, nejspíš se protáhl dírou pod plotem.

 

Bělinka se vyděsila a utekla. Pejsek ji chvíli honil, myslel, že si s ním chce hrát. Bělinka utíkala až doprostřed louky. Tam se zstqavila. Pes už byl kus od ní a byl evidentně na cestě zpátky. Obloha se ještě více zatáhla a zahřmělo se. Začalo se i blýskat a rozpršelo se. Bělinka utíkala co mohla zase domů, aby unikla dešti.

 

Pršelo ale dost a tak měla Belinka za chvíli promoklý kožíšek. Na okraji louky se schovala pod keř a tam čekala, až se déšť přežene. Náhle se ale nad ní ozvalo zapraskání. Padala na ni větev ze stromu, který rostl vedle keře! Dopadl kousek za Bělinku.

 

Ta se vyděsila a znocu utekla. Teď až ale padaly i kroupy a blesky rozrážely oblohu čím dál častěji. Bělinka se znovu ukryla.

*** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** ***

Mezitím Bělinčina panička Bělinku všude volala, lákala ji na její oblíbené jídlo, ale Belinka stále nikde. Hrozně se o ni bála a tak se ji vydala hledat, přesto, že byla bouřka. Nebyla ani na louce, kam tak často chodila, ani na zahradě, nikde ji neviděla. Zbýval už jedině les. Ale je bouřka.

 

Bělinka je možná v lese, chudinka ztracená kdesi v bouři. Panička na ni ještě jednou zavolala. Bělinka ale nikde nebyla. Její panička nejistě přecházela kousek dál od lesa. Neodvážila se jít za bouřky pod takovou spoustu vysokých stromů. "Bělinko! Kde jsi?" volala na nic stále dokola, ale Bělinka nikde.

 

Měla svoji kočičku moc ráda a děsila ji představa, že její Bělinka bloudá někde v lese při bouřce, možná se jí něco stalo... Ne, musí tam jít, Bělince hrozí nebezpečí! Potom ale uviděla, jak se kdesi v lese zřítil strom. to ji ještě více vyděsilo, ale také odradilo. Ne, nepůjde tam. Bělinka tam určitě není. Ano, je už určitě doma!

*** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** ***

Bělinka byla zatím schovaná pod převisem vysoké trávy , která byla ale promočená, stejně jako Bělinka. Odevšad na ni tekla voda a velký vítr jí navíc její dočasný úkryt zase narovnal a tak byla Bělinka najednou na přímém a dost prudkém dešti. Rozběhla se a utíkala domů. Teď už se nesnažila nikde schovávat.

 

Utíkala po silnici až k jeji domu, protáhla se mezi železnými tyčkami v brance, seběhla po schodech, přeběhla dlažbu, vyběhla schody ke dveřím a už na ně škrábala. Její panička to zaslechla a běžela ji otevřít. Bělinka se prosmýkla dovnitř tak rychle, že ji ani neviděla. Zase dveře zavřela a říkala si, že se jí asi něco zdálo.

 

Bělinka zatím seděla o kus dál, kde ji nikdo neviděl a všude kolem sebe měla louži vody a kapky vody. Šla do ložnice, kde si mezitím její panička lehla na postel. Vyskočila na ni a okamžitě ji zamáčela spoustou vody. Potom si opatrně stoupla doprostřed postele a tak se otřepala. Potom se vklidu posadila vedle paničky a začala se svým jazýčkem sušit.

 

Panička šla rychle pro ručník a honem Bělinku usušila. Pak jí dala rybí konzervu a dlouho se s ní mazlila a byla moc ráda, že přišla, že se v bouřce neztratila a že doběhla domů. A promočená ložnice? Kdo by na takový detail bral ohled!

 

 

 

 

Přidáno: 80 bodů.

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Profilová fotografie None None

~~~

Další podobná témata

Pro kočky doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?