Bob vypráví

18. září 2013

30. září 2011 On je páníček někdy nervák a je na mě dost přísný, ale já už jsem si zvykl. A zjistil jsem, že když ho poslechnu, tak mě pochválí a někdy dostanu i něco dobrého – piškoty.

Ba ne, skoro vždycky, jenom když je páníček zapomene vzít sebou ven a to pak řeším tak, že i neposlechnu. Nejsou piškoty, tak nemusím.
Už jsem i dost vyrostl a hodně jsem se i za pomoci páníčka naučil. Už se nepočůrám ani nepokadím doma, vím, že se to nesmí.
Koukám, když se páníček sprchuje, láká mě to. Ale když mě vezme do vany, tak to se mi moc nelíbí, chci z vody ven, ale páníček je zatím silnější a tak musím zůstat. Při koupání jsem i zjistil, že páníček je taky kluk, tak to bysme si měli rozumět, né?
Doma je to pro mě malý a dost nuda. Když chci s páníčkem blbnout, hned křičí:“Au, Bobe, to bolí“ a tak musím přestat. A přitom ho nekoušu moc silně.
Nejvíc se mi líbí, když jdeme ven a já mohu běhat a skákat. Páníček mi hází a kutálí piškoty a já mu ukazuju, že je vždycky dohoním. Jsou moc dobré. Někdy mi hází i klacek nebo na zahradě takový tvrdý míček (dneska jsem mu ho schoval, dlouho ho hledal…jenže ani já už nevím, kde je).
Byli jsme na víkend hodně daleko, nevím, proč jsme tam jeli, ale asi mi chtěl páníček ukázat Mášu. To je takový větší pes, prý nějaká ovčanda, nevím. Ale byla na mě moc hodná, tak jsem ji začal zlobit. Skákal jsem okolo ní a štěkal a dělal jsem, jako že ji koušu. Nechala mě, jen někdy to už asi nevydržela a tak se po mě ohnala, ale nekousla mě.
Bylo tam hodně i jiných zvířat, ale Máša byla nejlepší, po ní se mi stýská.
Dneska po mě páníček zase venku chtěl, abych čekal u silnice, on přešel na druhou stranu a pak mě zavolal k sobě. No tak jsem to tak dělal, ty piškoty mi za to stály.
Když jsme přišli na dvorek u domu, kde bydlíme, tak jsme nešli hned domů. A já jsem se rozhodl, ukázat taky páníčkovi, že se ho nebojím. Začal jsem na něj skákat, vrčet a štěkat. Viděl jsem, jak je v šoku, asi měl ze mě strach. Pak jsem okolo něj běhal tak rychle, že se ani nestačil otáčet. Já mu ukážu, že jsem taky chlap a nebojím se! Za chvilku radši řekl: „Jdeme domů“
Teď jsem se hodně napapal, nějaké vepřové maso i s kostmi, rýže, trochu pohanky a já nevím co všechno, ale bylo to moc dobrý. Slyšel jsem, jak páníček překvapeně řekl:“Teda Bobe, tys to sežral? Takovou porci?“
Ale to nic není, taky mi páníček něco uvařil v takovém hrnci, co pořád syčí. Myslím, že říkal srdce, tak jsem zvědavý, jak to bude chutnat. Dává mi takové voňavé a dobré tabletky a pak ještě jiné a ráno jsem ho viděl, i když to tajil, že mi do papání dával nějaké kapky. No, asi ví, co dělá a neotráví mě. Myslím, že mě má rád a já jeho mám taky rád, dneska jsem ho pěkně olízal, aby to věděl.
Večer je pořád u takové tabule a klepe na stole do něčeho, tak mu musím dávat různými způsoby najevo, že je čas jít spát. Někdy poslechne, ale je to s ním práce. Když si lehne v kuchyni, tak mě volá k sobě, asi se sám bojí. Tak k němu vyskočím a přitulíme se, je to docela příjemné, jen je škoda, že nechce, abych ho okusoval.

 

Přidáno: 70 bodů

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?