Bolístko

4. ledna 2011

Můj příběh se stal někdy koncem listopadu ze dne na den sem přestal chodit do schodu do kterých sem předtím lítal jako blázen už ani do postele k paničce sem neskočil. Všichni si mysleli že mě boli bříško jen panička měla o mě strach tak mě nezatěžovala a chovala mě jako miminko . Pak přišel den 5.12.2010 a já sem ráno přestal používat zadní tlapičky tak mě panička s paničkem vzali k pani doktorce (ktere je teda opravdu super). Když jsme přijeli tak v čekárně byl jenom jeden pejsek a pak už jsme šli na řadu my.

Pani doktorka mě vyšetřila a zjistila mi že mam vyhřeznutou meziobratlovou plotýnku která mi tlačí na míchu a ja proto nemužu používat tlapičky. Všechno paničce vysvětlila a moje panička začala trošku plakat tak sem se kni přitulil a ona mi šeptala do ouška že to všechno zvladneme. Paní doktorka nam řekla že by byla nejvhodnější operace jenomže my nemame tolik penizku abychom sehnali 40 000 během dvou hodin a tak se panička s paničkem dohodli že se budu lečit pomocí prášků. Pani doktorka nam řekla že jenom 20% pejsku se vylečí pomocí prášku ale my to ani tak nevzdávali. To už panička zadržovala pláč jak nejvíc to uměla . Tak mi pani doktorka oholila ťapičku a dala mi tam takovou nějakou trubičku ktera se napojila na kapačku s nějakým práškem.Šli jsme si sednout do specilni čekarny kde za nama za chvilku přišla sestřička (taky byla strašně hodna) a napojila nam kapačku.

Potom jsme byli už jenom sami 3 a panička začala moc plakat a ja sem neveděl proč.Seděli jsme tam 2 hodiny dokud nam nevykapala kapačka ja sem ležel na svoji oblibene dečce s medvídkem pů a měl sem hlavičku položenou na peničce a odpočíval sem. Občas přišla paní doktorka nebo sestřička a byla na mě strašně hodná. Pak když už to dokapalo sem dostal ještě pichanec do dupky a šli jsme domu s tim že 24 hodin rozhodne co se mnou bude dal. Už jak jsme dojeli domu tak se mi chodilo o neco lepe a tak se na me panička usmala. Na druhy den jsme šli zase na kontrolu a zase na kapačku a tak samo i třetí den ale třetí den už tam byla jina pani doktorka i sestřička . Pani doktorka byla taky hodna ale sestřička mi strčila bez varování teploměr do zadečku tak sem vykulil oči a počkal sem než to vytahne a od te chvile tu sestřičku nemam rad.

Další den už tam byla moje oblíbená paní doktorka a ta byla strašně rada ze sem se tak zlepšil tak mi dala prašy sebou domu(ty mi panička da vždycky do nejake dobrutky) no a ja začal chodit čím dal tím lépe a panička už neplakala. Jo a ještě abych si nezapomel postěžovat musim ležet v děcké ohrádce 6 týdnů a nemůžu si hrát ze svým synem ale už se mi to krátí a panička si me občas bere k sobě a spolu si opatrně hrajeme. Týden už prášky neberu a je mi opět dobře už chodím normálně a dokonce už i běhám i když nesmím ale ja se nechvilku venku proběhnu když se panička nedívá. A tak sem se uzdravil. slíbil sem totiž paničce že s ní budu co nejdýl to půjde a sliby se mají plnit.

 

Přidáno: 50 bodů

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?