Byla to náhoda, nebo osud?

15. března 2011

Teď vám povím příběh, jak jsem se dostal tam, kde teď zrovna jsem. Je to pár dní zpátky, co moje nejmladší panička měla ve škole jarní prázdniny a tak jela ke své kamarádce do Nového Bydžova. Už asi měsíc doma projížděli internet a hledali nějakého pejska, protože po skoro roku starému úmrtí bývalého pejska se konečně rozhodli pořídit si nového.

Pořád jim žádný celkově nevyhovoval a pořád nebyli plně rozhodnuti jednat, ale najednou bum a na vývěsce nabídky psů ze záchytných kotců v Chudonicích si moje nejmladší panička všimla mě a jak pořád říká byla to "láska na první pohled". Opsala si telefonní číslo a druhý den se rozhodla kotce najít. Ať hledala kde chtěla a ať se ptala koho chtěla, nikdo o ničem nevěděl a tak sebrala odvahu a napsala sms zprávu na telefonní číslo z vývěsky. Asi za 20 minut jí volal zpět pan policista z městské policie, řekl jí, kde kotce jsou a dal jí číslo na paní, která se o nás jezdila starat. Když paní v areálu starého sběrného dvoru nenašla , rozhodla se napsat i jí a požádala jí o schůzku. Za dalších 20 minut měla na drátě paní co se o nás starala. Domluvily se a mi psi ze záchytných kotců jsme se těšili a doufali, že se na nás usměje štěstí. Druhý den, bylo to úterý 8.3. jsem poprvé viděl svojí novou paničku,ale jelikož se jí víc líbil jiný , mladší pejsek co tam se mnou byl, nedělala jsem si moc veliké naděje, ale bylo to krásné odpoledne asi pro všechny strany. Paní co se o mě starala si popovídala s paničkou, já si zařádil s kluky, pomazlil se s paničkou, panička se pokochala krásnou jarní přírodou a našimi hrátky. Dostali jsme od ní pytlík psích sušenek a ona od nás dostala pěknou dávku bahna všude na oblečení. Hned po odchodu volala domů a vyprávěla co jsme za smečku a podávala o nás informace. Byla unešená, ale nejradši by si vzala jak mě, tak druhého pejska, prý aby měla koho vychovávat , když on je štěně (to ještě nevěděla, jaký bude mít starosti se mnou). Dva dny jsem o slečně neslyšeli, ale nezapomněli jsme na ní. Sama říkala, že je to nezávazná poznávačka, že musí rozhodnout její mamina, tak se určitě čeká na ní a my 3 (já, štěně a jezevčík) jsme doufali jak nejvíc to šlo, že odejdeme z těch malých kotců ve kterých jsme bydleli.
Dostavil se čtvrtek 10.3. a o půl druhé se dostavila paní co se o mě starala s jídlem a na venčení a už od vrat nám hlásila, že nám vede překvapení. Všem třem se nám rozzářili oči a jen co jsme byli vypuštěni z kotce, vrhli jsme se na slečnu hlava nehlava. Já se chtěl mazlit, jezevčík přetahovat a "štěněti" bylo jedno co se bude dít, ale hlavně, že v tom hloučku byl taky. Slečna s námi šla opět na louku a řekla větu, která nám uvízla v hlavě a udělala hroznou radost. přesněji řekla tohle :" zítra se na ně přijede podívat mamka a půjdeme s vámi venčit." Když jsme se vrátili z procházky a byli jsme opět zavřeni v těch škaredých "klecích" a slečna mě začala hladit a drbat, ani jsem jí nechtěl pustit a přál jsem si, aby tam se mnou počkala do druhého dne, ale bohužel musela jít, ale teď už jsem věděl, že jsem jí neviděl naposledy.
Nastal pátek 11.3.-ten osudný den. všichni 3 jsme se těšili víc a víc a celé dopoledne nám vůbec neutíkal čas. Před půl druhou se na nás přišel podívat pan policista z městské policie, protože se k němu dostalo, že přijedou zájemci, tak si je musel přijít otipovat. A najednou pan policista zbystřil a koukal k vratům. A hle, slečna s maminou. Snažil jsem se chovat co nejmileji a pořád sem se na ně usmíval, aby viděli, že jsem veselý pes, ale uvnitř jsem byl stále smutný a ustrašený, že ani teď nebude mít můj život happy end. Pan policista si s oběma popovídal a za chvíli přijela paní, co nás měla na starost. Vypustila nás z kotce a šli jsme na louku. I jezevčík se tentokrát choval slušně a snažil se zaujmout, asi si to hodně přál, ale bylo to marný, protože starší panička, jak sama řekla, se zamilovala do mě, jen jak mě viděla na fotce, co jí dcera poslala. Strašně dlouhou dobu přemýšlela, jestli si mě vzít, nebo ne a co jsem tam tak vyslyšel mezi honičkou s ostatními psy , přišel jsem jí ideální. Prostě pes, kterého hledala a po kterém toužila. Nakonec se rozhodla, že si mě odveze. Měl jsem hroznou radost, ale na druhou stranu jsem nechtěl opustit kámoše, ale oni kdyby měli tu možnost, šli by taky. Nemohli mě dostat do auta, ale přišli na to, že miluji piškoty a tak mě na ně do kufru nalákaly. Měli jsme před sebou cca 90ti kilometrovou cestu domů, ale já celou dobu jen klidně ležel v autě a obě dvě s údivem koukaly a nevěřily svým očím. Ještě než jsme dojeli dom, stavili jsme se u mého nového pana doktora, aby se na mne podíval. Koukl se mi do očí, poslechl si plíce a srdíčko, koul se mi na zuby a změřil teplotu. Prý jsem v pořádku,ale je mi už tak 5-6 let. Už jsem hold starší pejsek. Když jsme dojeli domů a já se vyvalil z auta, vylítla na mě z baráku malá, černobílá, rozcuchaná fena, ale jak jsem se k ní přiblížil, stáhla ocas a začala se schovávat. Snad se spolu časem skamarádíme. Po příjezdu mě mladší panička vzala na procházku, seznámila mě se sousedem a starší panička mi zatím připravila jídlo, pití a pelíšek u nich v garáži, kde zatím bydlím doteď , než se odhodlají vzít mě pod sprchu. Mám jen jedinou otázku. Je to náhoda, že zrovna hledali psa jako jsem já a já zrovna byl v záchytných kotcích, Nebo je to osud?

 

Přidáno 80 bodů.

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?