Druhý Don

5. října 2011

Uběhly asi dva měsíce ode dne, kdy odešel Rek. Byl pátek odpoledne a na návštěvu přijela moje starší sestra. Jezdila málokdy, byla vdaná, měla vlastní rodinu a vlastní problémy. Doma se ukázala vyjímečně. A najednou byla tady. Vystoupila z auta a za ní vyskočil pes. Všichni jsme vydechli úžasem, byl nádherný. Zlatý skotský ovčák – kolie.

 

 

„Něco jsem ti přivezla“, usmála se a dala mi do ruky vodítko. „Ten je můj?“ „Ano, líbí se ti?“ Líbil se mi, byl nádherný, ušlechtilý, elegance sama. Nikdy jsem takového psa neviděla. Rodokmen měl delší, než celá naše rodina. „Jmenuje se Don“, řekla sestra a všichni se dali do smíchu.  „To se povedlo“, smál se táta, „budeme mít dva Dony!“

 

Ale dopadlo to úplně jinak. Nějak jsem si na nového psa nemohla zvyknout. Každý ho obdivoval a on to věděl. Když šel na vodítku, nesl se jako baletka. Byl krásný, ale neposlušný a divoký. Já byla zvyklá na hrdého, nezávislého Reka a tenhle se choval podlézavě a byl zákeřný. Když jsem ho jednou chtěla pohladit a on mě bez varování kosunul do ruky, prohlásila jsem, že ho nechci.

 

Také starý Don mladého nesnášel. Mladý ho neustále provokoval, poskakoval okolo a bolestivě kousal do boků. Kousal zásadně zezadu. A starý pes byl celý otrhaný a když mu jednou došla trpělivost zpráskal mladého tak, že se s nářkem sotva odbelhal domů. To byla poslední kapka, pohár trpělivosti přetekl a mladý pes se stěhoval.

 

Vzali si ho do místního hotelu, kde měl sám pro sebe velikánkou zahradu a veškerou pozornost nového pána, který byl celý šťastný, že Dona má. Dokonce po něm hotel pojmenoval – U ZLATÉ KOLIE. Když jsem po letech zavítala do rodného městečka, byla jsem se tam podívat, jen tak, ze zvědavosti. Hotel „U zlaté kolie“ se svým názvem pyšní dodnes a ve znaku nad vchodem má reliéf kolie se vztyčenou hlavou. Na chodbách visí Donovy fotografie. Na zahradě u hotelu štěkal pes. Zlatá kolie, jak jinak. A na psí boudě nápis „DON“.

 

Starý Don si svoje místo v domě ubránil. Jenže ani jemu čas nestál, podle údajů v rodokmenu mu bylo 11 let. A jednoho dne jsme ho našli ležet u Rekova hrobu. Hlavu položenou na předních tlapách vypadal , jako kdyby spal. Ale jeho duch už byl daleko, už běhal po věčných psích loukách spolu s Rekem. Druhý den přibyl v zahradě další křížek a na něm stálo NÁŠ DON. Naši psi svorně spali vedle sebe, stejně jako za života. A my najednou byli bez psa.

 

 

 

Přidáno: 60 bodů.

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?