EXISTUJE HORŠÍ TVOR NEŽ JE ČLOVĚK??

1. ledna 2016

Jsem obyčejná holka, která miluje zvířata. 6.června 2015 se nám narodil 1.vrh koťat, porodila nám ho toulavá kočička, která u nás zůstala (Mňauka). Takže asi chápete jaký úžasný den to pro mě vůbec byl. Rodiče nechtěli mláďata, sotva překousli malá morčata (3 vrhy) a teď najednou jsme měli koťátka.

Moje rodiče taky milují zvířata a tak Mňauku a narozená koťátka jsme si nechali. Ani nevíte jak moc jsem byla šťastná. Porod Mňauky nebyl zrovna jednoduchý, porodila 4 krásná koťátka, jedno málem zemřelo, Štístko, ale to je jiný příběh co jsem napsala před třemi měsíci. Až teď jsem se rozhodla že vám napíšu Coltrankův příběh, příběh jednoho koťátka se špatným začátkem...

24.září 2015: Přijeli jsme na zahradu, jako každý den jsem šla do kůlny nakrmit kočky a ostatní zvířata. Byly tam 4 kočky, maminka a 3 koťata, jedno scházelo, zrzavé kotě Coltranek. Tak jsem ho šla hledat.. Nikde nebyl. Asi po půl hodině na zahradě se připlazil. Zadní končetiny táhl za sebou. Měl úplně bílýž čumáček. Občas se postavil na všechny čtyři. Bylo jasné, že není v pořádku. Zkusila jsem ho vzít do náruče, byl hrozně vyčerpaný, ani neudržel hlavičku pořád mu padala.. Postarala jsem se o zvířata, Coltranka naložila do přepravky a jeli jsme domů. Bohužel Coltranek přišel na zahradu pozdě a domů jsme dorazili kolem sedmé hodiny. Všichni veterináři, měli zavřeno a nonstop ordinace byla až v Hradci. Coltranek musel vydržet..

Přijeli jsme domů.. Rozebrala jsem klec po morčeti a vzala jsem tu vanu a nasypala do ní písek, který zbyl po naší minulý kočičce, co s námi žila doma a ne na zahradě. Nechodil na záchod, ani nepil, nejedl. Měla jsem o něj obrovský strach. Byl se mnou v posteli, ležel mi vedle hlavy na polštáři. Celou noc jsem ho sledovala, jestli dýchá, jestli se mu něco neděje. Ani nevíte jaké bylo utrpení sledovat bezmocné zvíře, které tak moc trpí. :( Bylo ráno a musela jsem se nachystat do školy.. Klepal se a pořád měl bílý čumáček a bolest v očích.. Musela jsem jít.. :( Bála jsem se, že až se vrátím bude mrtvý.. :(

25.září 2015 (PONDĚLÍ) : Hned po škole jsem utíkala domů. Žil!! :) Byla jsem šťastná, ale pořád vypadal špatně, dokonce ještě hůř.. :( Opatrně jsem ho dala do přepravky a šla k veterináři.

U veterináře (PONDĚLÍ): Popsala jsem mu vše co se den před tím stalo. Na první pohled mi řekl, že vůbec nevypadá dobře, že to je hodně zlé. Udělal mu rentgen a otočil se ke mě. Řekl mi že má přesně v půlce zlomenou pánev. Nahnaly se mi slzy do očí.. Řekl že hodně trpěl, řekl že dostal lopatou nebo jiným tupým předmětem, ale prý pořádnou ránu. Zeptala jsem se jestli to nemohlo být auto, řekl že to musela být rána od člověka, pravděpodobně lopatou. Začal se mě vyptávat co dělal doma, když jsme ho přivezli. Řekla jsem, že nečůral. Znovu se zadíval na snímek z rentgenu a řekl že má skřípnutý močovod. Musel mu zavést katetr aby mohl čůrat. (katetr=trubička zasunutá do genitálií, pro zvíře velmi bolestné) Pan veterinář ho musel na chvíli uspat aby mu tam ten katetr vsunul a následně zašil. Pro mě to byl hrozný pohled jak tam bezmocně ležel se zavřenýma očima, vyplazeným jazykem a sotva dýchal.. Pár minut jsme ještě diskutovali o jeho stavu a jak budeme pokračovat. Řekl že bude muset mít katetr nejméně tři dny a že následky si ponese celý život, bude mít křivou páteř a ve stáří bude mít pravděpodobně problémy s močením. Dostal nějaké léky, tím to skončilo a šla jsem domů.

Zbytek dne co jsem přišla s Coltrankem od veterináře: Přišla jsem do pokoje a přepravku položila na zem a otevřela. Trvalo ještě dlouho než se Coltranek probudil. Mezitím jsem obvolávala rodinu a vysvětlovala co se s ním stalo, všichni z toho byli úplně hotoví. Už se vzbudil, okamžitě jsem kolem něj začala kmitat. Honem vodu, mléko, záchod, kousek masa, konzervu, granule, veliký polštář.. Prostě hlavně ať mu nic nechybí. Každých dvanáct hodin jsem mu musela dát prášek, pečlivě zabalený v šunce. Je pět hodin a to je čas kdy všichni přicházejí domů. Coltranek se ani nerozkoukal a už kolem přepravky pokládali nové hračky, pamlsky na výběr, no prostě úžasná rodina.. :) Měla jsem radost, že o něj měli takovou péči. V sedm hodin vylezl z přepravky. Chtěl na postel ale kvůli katetru nemohl vyskočit. Z katetru každou chvíli ukápla moč nebo krev. Ale on se tak smutně díval, tak jsem ho vždy dala na postel a spinkal se mnou. Sice to moc nevonělo, ale pro něj cokoli. Pan veterinář nám dal sací podložku a tak jsem mu jí dala vedle mě těsně pod polštář. A už jsme konečně krásně spali...

...Uběhly tři dny...

STŘEDA: Skončila škola a znovu utíkám domů, tentokrát už s dobrým pocitem, protože vím že tam na mě čeká, živý a docela v pohodě. Nabrala jsem ho do přepravky a znovu se vyráží k veterináři...

U veterináře (STŘEDA) : Pan veterinář Coltranka prohlédl, opatrně mu vytáhl katetr a během zákroku se mě na něj vyptával. Mačkal ho jestli není ještě nějaký problém. Ale naštěstí už nic nového nenašel. Ptal se jak papá prášky, řekla jsem že je moc statečný a že spapá prášek i samotný bez šunky. Pochválil ho, jaký to je statečný kocourek. Trochu byl zděšený z Coltrankova ocasu, je totiž na dvakrát zlomený, stalo se mu to když se narodil. Řekl že je zatím vše v pořádku, z čehož jsem byla moc ráda. Rozloučili jsme se a šli zase domů. Musela jsem tam sice zajít po dvou týdnech s Coltrankem znovu, ale to už nebylo nic moc vážného. Jen nedokázal vyloučit pevnou stolici, tak Coltranek dostal pastu a do teď je stále v pohodě.. :)

Naše kočičky žijí na zahradě a Coltranka jsme si nechali doma.. Spinká se mnou každou noc a naučil se pár povelů.. Má se moc dobře, má doma i dva kamarády (morčata) Ramba a Charlieho. Taky Jesinku (labradorku). :)

Ale nic z toho všeho se nemuselo stát kdyby se všichni lidé narodili s mozky!! Coltranek velmi trpěl.. Ano, vím, denně se dějí zvířátkům i horší věci než tohle, ale pro mě a Coltranka to byli nejhorší chvíle v životě.. Hodně nás to spojilo a už ho nikdy v životě nenechám samotného. Už nedopustím aby se jen jednomu mému zvířeti něco stalo kvůli člověku!! Protože pak tomu člověku zaručuji že já budu to poslední co viděl...

Coltranek se pohyboval ve Vítězné takže pokud to právě čte člověk, který mu to způsobil, tak mu přeji aby se mu stalo to samé!! Přála bych mu aby cítil tu samou bolest při pohledu na trpící zvíře, ale nemůžu, protože to je ještě horší, než bát se o svůj vlastní život...

 

Uděleno: 120 bodů

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro kočky doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?