Goldy a já

15. listopadu 2013

Když zazvonil budík nevrle jsem zavrčela "proč já vstávám tak brzo?!" Najednou jsem se v posteli napřímila. Dneska přece jedu na tu dražbu koní.

Začala jsem se oblékat a za dvacet minut už jsem v klidu snídala. Společně s tatínkem jsem v sedm ráno vyrazila na dlouhou cestu na dražbu koní do městečka vzdáleného 130 kilometrů. Když jsme konečně dorazili , dražba sotva začala. Zrovna předváděli klisnu s hříbětem. Musela jsem se smát, když jsem viděla to nezbedné hříbátko co řehtalo a kopalo do vzduchu nožičkami. Ale teď vysvětlím proč jsem vlastně tady. Před dvěma měsíci mi bylo 16 a tatínek mi k narozkám slíbil koně. Koním nerozuměl, ale věděl že první kůň by měl být zkušený a klidný. A na tom také trval. Usadili jsme se na židličkách a čekali až předvedou další koně. Kobyla s hříbětem se okamžitě vydražila a jako další přišel krásný grošák, byl to mladý hřebec, ale mě ani tatínka nezaujal. Takto to bylo další hodinu. Ideálních koníků pro mě tam bylo požehnaně. Slovo "ideálních" myslím ideálních podle mého otce. Já si v duchu stejně furt představovala mladého rezavého valacha s odznaky. Zrovna přivedli starší tmavou kobylu, otec do mě šťouchnul loktem a vyrušil mě tak ze snění. "Miláčku, ta je přesně podle mých představ." "Ale tati!" namítla jsem ale už jsem jen viděla jak zvednul ruku aby zvýšil nabídku za klisnu. "Tati! Já ji ale nechci." řekla jsem smutně a on se zarazil"Promiň, měl jsem se tě zeptat." naštěstí klisnu vydražil pán za mnou. Dražba skoro končila a já furt neměla koníka. Najednou se objevil. Bylo mu pět let. Byl to valach s lysinkou do půlky čumáku, ale byl strašně zubožený. Pán řekl, že ho vykoupili že strašných podmínek. Koník byl vyhublý, srst měl hodně vylysanou a odřenou. "Tati, prosím, kup ho. Podívej jak je na tom! Prosím, musíme ho koupit, nikdo ho nechce!" Tatínek zavrtěl hlavou, že to není kůň pro začátečníky, ale když prodávající řekl, že koník jinak půjde na jatka a tohle je jeho poslední šance. Tatínkovi ho bylo líto a já furt prosila. Jen nesměle zvedl ruku tak že jsem to skoro nepostřehla. "Prodán pánovi s dcerkou v druhé řadě." Radostí jsem začala objímat tatínka. Který nebyl zrovna nadšený. Přišla jsem k valachovi a on se strašně bál. Dostat ho do přepraváku byl boj a museli nám pomáhat další tři muži. Konečně jsme ho naložili a mohli vyrazit domů. Valach celou cestu domů kopal a řičel tak, že mě z toho bolela hlava. Konečně jsme dorazili domů, kde už byl nachystaný box přímo ve výběhu. Tatínek přepravákem zacouval přímo do ohrady. Kůň nebyl přivázaný protože jsme to nezvládli a tak okamžitě, jak jsme přívěs otevřeli, vyběhl ven a odběhl na druhou stranu výběhu. Taťka odjel vrátit přepravník, který jsme měli pouze vypůjčený. Koníkovi jsem nachystala seno a šla jsem vyčerpaná přímo do postele. ráno jsem vstala a šla koně nakrmit. Za celou dobu co jsem byla ve výběhu se ode mě držel co nejdál mohl a vystrašeně po mě pokukoval. Tak to šlo další týden, pak začaly letní prázdniny. Radovala jsem se že na koníka budu mít víc času, ale k čemu to, když se ke mě ani nepřiblížil? Bylo mi strašně. Nemyslela jsem že to bude tak obtížné. S koňmi jsem měla dost zkušeností, ale i tak mě to překvapilo. Ve výběhu jsem byla furt a dlouho každý den.Jednou jsem si lehla a za půl hodinky jsem usnula. Goldyho, jak jsem valacha pojmenovala, jsem měla už tři týdny. Spala jsem ve výběhu asi dvacet minut, když jsem otevřela oči lekla jsem se protože Goldy stál dva metry ode mě a vyděšeně koukal. Jakmile jsem se pohnula, okamžitě uskočil, ale už neodběhl na konec výběhu jak bývalo zvykem. Goldy kolem mě pouze oběhl kruh a zastavil se. Zvedla jsem se a postavila se zády k němu a čekala. Svěsila jsem ramena a koukala na zem tak jako jsem to viděla na videech a v knížkách o výcviku problémových koní. Po pěti minutách jsem koutkem oka viděla pohyb. Pomaličku, krůček po krůčku se přibližoval. Zdálo se mi, mi že tam stojím věčnost, když nakonec jsem ucítila jeho dech na krku. Opravdu pomale jsem se otočila. Měla jsem strašnou radost, když jsem ho poprvé za celou dobu jemně pohladila po čumáku. Bál se, to bylo jasně vidět, ale už neměl ten šílený pohled jako předtím. Znovu jsem se otočila zády a pomale vykročila dopředu. Zaváhal, ale nakonec šel za mnou! Dostal mrkvičku a já to okamžitě běžela říct taťkovi. Měl radost. Trvalo celé prázdniny než jsme se spolu sžili, ale od toho dne v ohradě to šlo mílovými kroky v před. Srst se mu spravila a hřebelcování si užívá. Podvýživa zmizela a svaly pomalu rostou. Brzo to bude rok co jsem ho poprvé viděla. Chystáme se na obsedání, ale myslím, že to bude hračka. Důvěřuje mi a já ho moc miluju. Zlé časy co si prožil sice nejsou zapomenuté ale aspoň přebité hezkými chvílemi a já nedopustím aby se mu stalo něco špatnýho.

 

Přidáno: 75 bodů

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro koně doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?