Jak jsem poprvé poznal babičku

20. března 2014

Musím Vám napsat jeden příběh, který se mi stal.

Byl hezký sobotní den. Jenže už od rána se doma něco dělo. Verunka a Mareček, to je ten kluk co ho rád kousám, ale jen pro radost. Se začali oblékat a chystat vyjít z domu. Tak to teda né, a co já. Sedím u dveří a smutně koukám. Pohladí a dají mi pusinku. Zanesou do pelíška a řeknou, že příjdou. Dveře se zavřeli a já tu byl sám. Smutný a neštastný. Usnul jsem. Za chvíli aspoň pro mě se zdálo ,že se dveře otevírají a vidím tam jenom jednu osobu. Kde je zbytek. Pohladí mě o odnese do obyváků. Ne ,že by se mi to nelíbilo, hladil hezky, ale pořád uvažuji, kde jsou děti. V noci jsem byl jenom s páničkem, hlad jsem neměl a ani žízeň, bylo mi pořád smutno. Usnul jsem. Ráno svítilo sluníčko a já jsem rychle vstal a šel si prohlídnout byt. Jestli je nenajdu. Ale nikdo. V té chvíli vidím pánička, jak se obléká. Zkusím rychle ke dveřím, aby na mě nezapomněl. Nezapomněl, zavolal, dal mi vodítko a šup do auta. Kam pojedeme, ještě jsem nejel autem. Cesta ubíhala rychle, najednou vystopíme před dům. Pániček zazvoní a otevřou se dveře. Panečku a tam byli děti. Čekali na mě. Já jsem měl takovou radost, že jsem běhal po bytě jako torpédo a lízal jsem všechny. A představte si potkal ,jsem tam i od dětí babičku. Dala mi vodu a mazlila se se mnou. Paráda. Od té doby jezdím s něma, ať vidí jak jsem vyrostl.

Přidáno: 20 bodů

Zobrazit předchozí produkty.