Jak jsem přišla k Matýskovi...

20. října 2014

Už od malička jsem si moc přála pejska. Rodiče mi ho nechtěli pořídit, protože mám na pejsky alergii:(

Místo pejska jsem měla rybičky, potom myšky (i když na ně jsem mám taky alergii). Byla jsem ráda za to co jsem měla, ale pořád jsem si toho pejska tajně přála... Moje babička si pořídila pejska a já jsem byla strašlivě šťastná i když nebyl můj. K babičce jsem se vždycky hrozně moc těšila a pejskovi jsem chtěla pořád něco kupovat. Skoro pokaždé když jsme byli u babičky tak jsem pejskovi něco přivezla. Pejsek si mě moc oblíbil a já jeho:) Venčila jsme ho a starala jsem se o něho. Taky jsem ho chtěla cvičit, ale byl to starší pejsek z útulku a už śe mu nechtělo cvičit.
Uběhl asi tak 1 rok a rozhodli jsme se, že si pořídíme potkánka. Byla jsem nadšená, protože potkánky se dají naučit i nějaké triky. Tedy je to malinko podobné pejskovi:))) měli jsme i nalezeného chovatele, který by nám potkánka prodal. V neděli večer jsme zavolali, aby jsme se domluvili kdy si pro potkánka dojedeme. Paní se nás ptala jestli nejsme někdo alergický na potkany, protože potkánci hodně alergie vyvolávají... Musela jsem jít na testy a zjistili mi, že jsem. Byla jsem hrozně moc smutná. V úterý toho stejého týdne jsme se domluvili, že by jsme si toho pejska pořídili, protože se mi vylepšila alergie:) Byla jsem strašně, strašně, strašně moc šťastná!!! Ve středu jsme už měli domluvené vyzvednutí nového šťeňátka v pátek jsme si pro něj měli jet:) Byl to Yorkshírek:) Chlapeček:D Pojmenovala jsem ho Matýsek.
Teď už mu jsou skoro dva roky a já s ním chodím na cvičák. Je hrozně moc šikovný. Chtěli jsme dělat agility, ale má nemocnou nožku. V pátek 24.10. 2014 jde na operaci:( Doufám, že mu to dobře dopadne... Ale určitě jo:) Děkuji za přečtení příběhu a přeji vám hodně šťestí s vaším pejskem!!!:)

Přidáno: 90 bodů