Jak jsem přišli k Daisy

5. listopadu 2012

Já jsem si vždy přála psa (fenku). Moc jsem rodiče prosila, aby mi jí koupily... Nevěřili mi, že se o pejska budu starat. Mamka mi jednou řekla, že až mi bude například 12 let, tak dostanu pejska. No a oslavila jsem své 12. narozeniny a na mamku jsem to vytáhla.

 

 

Nejdřív se to snažila zamluvit, ale podařilo se! Má sestra dostala nový telefon za 5000 už předběžně k Vánocům, protože se jí minulý rozbil. A já jsem moc chtěla bobtaila (staroanglického ovčáka) a nebo australského ovčáka (velké psy). Ale protože jsem se po sedmi letech bydlení v domě přestěhovali do bytu, tak mi nezbývalo nic jiného než mini ratlík.

 

A mamka mi ho dovolila, že jsem se zapřísáhla, že se o ni budu starat a občas i něco zaplatím. No a tak jsem si přála jorkšírka. Ale ten byl všude drahý (na naší rodinu). Psali jsme na milion inzerátů, někde se nás snažily i okrást. Už jsem přestala doufat. A konečně jsem si zavolali paní s fenkami, ale ty nebyly volné.

 

Byly přesně podle našeho přání, paní se nám mohla ozvat do pátku, kdyby byl volný a přesně toho dne jsem slavila své 12. narozeniny. Nikdo nevolal, byla jsem nešťastná. A ještě před tím jsme měli jako rezervu zamluvenou fenečku z Kladna, ale tu bychom si vyzvedly až 28. září a já jsem měla narozeniny 20. a slavila jsem je 21.

 

No a tak nám paní, která se nám měla ozvat, řekla, že se fenka neuvolnila. Bylo to smutné. Ale najednou zazvonil telefon a paní nám řekla, že má kamaráda s fenkami jorkšírka. Rodiče se vydali na cestu, ale já jsem nemohla, protože jsem tady měla kamarádky na oslavě. A ty by se s námi do auta nevešly. Aspoň jsem s těšila.

 

Šla jsem ven čekat jen s jednou kamarádkou Míšou, protože ostatní už jely domů a měla jsem v ruce vodítko a obojek, protože jsem si myslela, že už bude moc jít ven. Mezitím jsme vymyslely jméno Daisy. Mě se líbí. U Kadaně byla zácpa a tak jak rodiče vyjeli ve čtyři hodiny odpoledne a přijely ve čtvrt na osm. Mamka mi ještě, jak jsem čekala venku, poslala MMS s fotkou nejhezčí fenečky, která byla největší z vrhu, ale měla nejhezčí barvu.

 

Řekla jsem, ano ať ji koupí. Rodiče Daisy byli malí max. 2,5 kg. Taťka Daisynky již nebyl mezi námi, přejelo ho auto. Vezly si Daisynku v autě a byly jsme šťastné. Mamka mi zavolala, že nebudu moc jít ven, protože Daisy nebyla naočkovaná. Museli jsme čekat na očkování. Přišla mi sms, že jedou výtahem domů.

 

Vyběhla jsem ven z bytu. Ťukalo mi srdce tak rychle, protože to byl můj první pejsek a moc jsem se těšila. Viděla jsem ji. Byla vystrašená a papala a hnedka si šla lehnout do přepravky. Večer ve 4:45 brečela, tak si lehla ke mně do postele. Bylo to krásné, když víte, že je u vás někdo, kdo s vámi bude strávit nějakých 15 let.

 

Hned druhý den jsme Daisynku vykoupali, smrděla od ostatních psů, u kterých byla. Nechali jsem Daisy doma a šli jsem do zverimexu. Koupili jsme pelíšek, hračky, přepravku, podložky na čůrání, protože Daisy nemohla ven. Moc jsem se těšila na vycházky, ale mezitím po očkování se ochladilo. Šli jsme na první prochajdu, Daisy se bála a vůbec nechtěla chodit a klepala se.

 

Pustila jsem ji na volno, běhaly jsme a poprvé se vyčůrala. A tak ji teď každé dvě hodiny musíme venčit, aby se nepočůravala a prodlužujeme to. Milujeme ji a ona nás. Děkuji že jste si přečetly náš příběh.

 

 

 

Přidáno: 80 bodů.

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?