Jak jsem začal plavat

24. října 2013

Jako malinký jsem v útulku ani nevěděl, že je někde nějaká řeka a že je v ní tolik vody. Když si mě vzal domů páníček, tak jsem hned musel do vany a myslel jsem si „to je ale vody“.

Ze začátku jsem byl dost nemocný. Páníček si potřeboval pro něco zajet do Mělníka a vzal mě sebou. V Mělníku jsme se setkali s tetou, Stefinkou a Bakem a když mě teta uviděla, řekla páníčkovi, že by mě tam měl nechat, protože bych cestu zpátky nemusel přežít. Vzala nás k jejich doktorům, ti se na mě podívali a řekli páníčkovi to samé. Tak mě tam páníček nechal. Bylo mi smutno, myslel jsem si, že mě tam páníček nechal, protože už mě nechce a nevěděl jsem proč, přece jsem nic neprovedl. Druhý den si ale pro mě přijel. Už když jsem ho slyšel, jak mluví s paní doktorkou, měl jsem velkou radost. A když jsem ho uviděl, hned jsem k němu běžel a skákal na něj.
Kvůli mé nemoci jsme nechodili k jiné vodě, než do vany. Když jsem se úplně uzdravil, tak jsem zažil šok. Páníček mě vzal k řece Ohři. Díval jsem se na tu spoustu vody a měl jsem z ní i trošku strach.
Stál jsem na břehu a nechtěl jsem si ani namočit packy. Nevěděl jsem, co je na dně, co kdyby mě tam něco kouslo.
Páníček ale šel do té vody a volal mě k sobě. No a přece, když nic ve vodě nekouslo jeho, proč by to mělo kousnout mě? Tak jsem šel opatrně za ním. On šel ale pořád dál a já už měl vodu až po bříško a pak pořád výš. Když jsem cítil, že mi utíká dno, rychle jsem se otočil a šel zpátky ke břehu. Tak to bylo asi třikrát a jeli jsme domů.
Teprve když jsme byli u Ohře asi po čtvrté, tak jsem šel do vody za páníčkem a rozhodl jsem se mu ukázat, jaký jsem hrdina. To páníček ani nečekal. Najednou viděl, že se ve vodě vlním a hrabu packama a – hurááá, plaval jsem. No ale radši rychle ke břehu.
Pak jsem se zdokonaloval a už plavu dobře. Když mi páníček hodí klacek i dost daleko, tak pro něj doplavu a někdy ho i přinesu na břeh.
Co se mi ale stalo letos v létě. Protože bylo Ohře rozvodněné, hledal páníček, kde bych se mohl na chvilku vykoupat, protože bylo horko a nechtěl mě koupat doma. V jednom místě mi říká: „Bobe, tady můžeš do vody.“ Jenže já jsem ho nepochopil a skočil jsem do vody tam, kde jsem zrovna stál, s takového betonového břehu. A to jsem neměl dělat, byla tam hloubka a já zmizel celý pod vodou. Hned jsem se pod vodou otočil, jenže ten beton byl výš a já nemohl na něj vyskočit. Tak jsem tam visel ve vodě, jen přední packy jsem měl na tom betonu. Hrozně jsem se bál a nevěděl jsem, co dělat. Naštěstí páníček hned přiběhl, chytil mě za packy a vytáhl z vody.
Takže už nejsem jen plavec, ale i potápěč. Ale radši to už nebudu zkoušet, pes nikdy neví, co se může stát. Ale jako zkušenost to bylo dobré, už vím, že musím vždycky nejdřív zjistit, jestli není hned u břehu hloubka.
Bob

 

Přidáno: 75 bodů

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?