Jak jsme vybírali pejska

25. července 2014

Vlastně ani nevím, kde začít, protože to byl velmi složitý proces, který trval asi tři roky. Myslím, že jsme k tomu přistupovali příliš zodpovědně a vše zbytečně promýšleli až moc do hlouky. Jako bychom míchali složitou chemickou sloučeninu a ne vybírali pejska...

Většina lidí v tom má asi hned jasno - prostě vědí, jaké plemeno se jim líbí. U nás to bylo jinak. Pejska jsme chtěli pořídit rodičům na dvorek, takže teoreticky by to mohl být první voříšek, který nám přeběhne přes cestu. Mohl, jenže u nás není nikdy nic jednoduché. Začali jsme tedy první kolo hledání. Začalo propátrávání místního útulku a později i okolních, protože jsme si stanovili pár kritérií, která nám výběr velmi ztěžovala.
1.Musí se snést s kočkami.
2.Žádné velké plemeno - to znamená žádný vlčáček pro tatínka, protože by ho s ním maminka vyhodila :)
Najednou nám připadalo, že pejsek pro naši rodinu prostě neexistuje. Všude jen vlčáci, labradoři, stafordi a haskouni, či jejich více či méně zdařilý mix. To vše doplněno o jezevčíky, bígly a pudlíky na dožití. Bylo mi z toho velmi smutno, protože kdyby záleželo na mně, měla bych vybráno hned (tu nejošklivější, nejchlupatější uštěkanou Betynku).
Takhle jsme začali druhé kolo - hledání konkrétního plemene. Ani nevím, jak se to stalo, zaujal nás malý pejsek s nepříliš lichotivou fotkou v kapesním atlasu plemen, ale zato s velice lichotivými vlasnostmi: TIBETSKÝ ŠPANĚL. Táta se už smířil s tím, že vlčáček prostě nebude a rezignovaně přihlížel, jak se tři ženské rozplývají nad fotkami (už více zdařilými)staženými z internetu. Ještě zbýval osobní kontakt, protože naživo jsme ho ani jeden neviděli. Našli jsme si CHS v rozumné vzdálenosti a udělali si výlet. Z plánovaného: "okoukneme a jedem" se stalo:"okoukneme, ošáhneme, pomazlíme, pohrajeme..." A když se z toho chlupatého chumlu vyloupla i kočičanda Margotka, bylo jasno. Na uštěkanou ošklivou Betynku jsem si ani nevzpoměla - ale stydím se za to pořád...
Štěňátka už byla na spadnutí, takže jakmile se na stránkách objevily první fotečky, už jsme si vybrali. Eliáška, který byl celý po tátovi. Doma jsme se psychicky i fyzicky připravovali na příchod mrněte. Ze dvora zmizelo vše jedovaté a nebezpečné. Zůstaly jen růže, protože jsme se shodli na tom, že budeme mít štěně a ne Šípkovou Růženku. A samozřejmě kočeny, které nechápaly, proč se jim zadělávají průchody pod plotem.
Potom jsme se vypravili na druhý výlet - musíme přece omrknout to naše mrně. Přiznám se, že jsem z těch chupatých kouliček byla tak unešená, že si z té návštěvy nic jiného nepamatuji. Jisté však je, že si nás tam vybral úplně jiný pejsánek. Eliášek byl takový lump, že si nás vůbec ani nevšiml, zato Falco....ten s tou největší "kebulkou"...byl prostě náš. Jen paní chovatelka nás totálně dostala, když prohlásila, že by pejsana nerada dávala někomu, kdo ho nebude mít doma. A to nám říká v době, když už jsme byli totálně zamilovaní! Myslím, že jsme se snad ani s maminou nedomlouvali, prostě to tak vyplynulo...mrně bude bydlet se mnou v bytě a k našim budeme jezdit. A tak to i je. Vídají se každý den. Taťka si na nějakého "Rexe" ani nevzpomene a Faldík po dvoře prohání kočky (které jsou z něj krajně znechuceny) a pak se zase vracíme do našeho bytečku.
Tak, co myslíte? Bylo to opravdu tak těžké, vybrat pejska???

 

Přidáno: 100 bodů

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?