Jak se splnil můj malý sen

8. dubna 2013

Bylo sobotní ráno, a já jsem vstala a rozhlédla se z okna. Najednou vidím paní, s několika psy, měla asi na pravé ruce 3 psy, a na té levé 4. Byly to plemena německý ovčák, border kolie, jezevčík, a různí kříženci. Obdivně jsem se na ně koukala, šli tak souladně, žádný pes netahal, prostě šli spolu jak opravdová smečka.

 

 

Jen jsem si povzdechla, a řekla jsem si , že já nikdy nebudu mít ani dva psy, že budu mít jen jednoho vždycky. Pak jsem se oblékla, a šla jsem za svým psem na zahradu, blbnuly jsme spolu, a já pořád myslela na tu dokonalou smečku. Večer jsem se podívala na net, na různé inzerce psů, štěňátek, útulkáčků, vzala bych si snad každého. Pak jsem šla za mamkou, a zeptala jsem se jí, jestli nemůžeme mít dalšího psa, že si zlepším známky atd. (však znáte).

 

Mamka souhlasila, a tak jsme se šli zeptat mamčinýho přítele, který řekl, že by mu to nevadilo, ale že mám blbé známky, jsem věčně uražená, nic doma nedělám a další takové věci. Vždycky když jsem přišla ze školy domů, tak jsem pádila k počítači prozkoumat další inzeráty, byla jsem jak posedlá! Jednou takhle smířená s tím, že psa mít nikdy nebudu, jsem narazila na ten osudný (ještě jsem to nevěděla, že to bude ona) inzerát.

 

Byla tam fenka bígla, 1,5 roku, majitelé měli syna, který se jim narodil, a ten byl alergický na psy, a tak ji museli dát pryč. Do očí se mi vehnaly slzy, když v tom najednou se rozletěli dveře, a v nich mamka, řekla, že má pro mě překvapení, já jsem řekla znuděným tónem,  že co zas, a mamka řekla tu nejlepší větu - "můžeš mít dalšího psa!" v těle mi ztuhlo, vešel mi mráz po zádech a nevěřila jsem, co řekla, děkovala jsem jak o život.

 

Dočista jsem zapomněla na ten inzerát, na tu fenku, a začala hledat labradory jako o život, mamka chtěla štěně labradora. Našla jsem hodně pěkných štěňátek, ale skoro vždy to byly pejsci, a já jsem mohla jen fenku k naší fence. A vždycky když jsem našla nějakou fenečku, tak už byla zamluvená nebo byla u nových majitelů. Uběhly asi dva dny a já nevěřila, že ještě nemám žádného psa, když můžu, copak se žádný nenajde?

 

V tom mi kamarádka na facebooku poslala srandovní fotku bígla, jak má brýle a sklenici v tlapkách, hned mi to hrklo, že ta bíglice, co jsem na ní před tím narazila! Hned jsem projela historii v mém notebooku, a už jsem u ní byla, zavolala jsem na mamku, a když jí uviděli, řekli, ať jim seženu telefoní číslo, že tam zavolají. Byla jsem štěstím bez sebe. Nadiktovala jsem jim to číslo,a už tam mamka volala. Ozvala se jí milá paní, která o bíglici všechno řekla, a mamka řekla, že jestli se na ní ještě dnes můžeme přijet podívat, paní souhlasila.

 

A tak jsme asi tak za hodinku jely, ale byla to pro mě ta nejdelší hodina v životě. Mamka mě předem upozornila, že si ji dneska brát nebudem, že se jedem jen podívat. Tuhle informaci jsem hned vypustila druhým uchem a už jsme jely. Cesta trvala asi 20 minut, a už jsme byly tam! Já jsem byla celá nervózní, otevřela nám milá paní a šly jsme se na ni podívat. Byla uvázaná na řetězu, šla jsem hned k ní, a ona samou radostí začala kňučet, a já v ten moment jsem věděla, že bude moje.

 

Asi deset minut jsem se tam s ní "mazlila" a nechtěla od ní jít, i když strašně smrděla, asi dlouho nebyla umytá. Naši se domluvily, že si pro ni za tři dny přijedeme, a tak jsme jeli zase domů. Celý ty tři dny byly nejdelší tři dny v mým životě, pořád jsem na ni myslela. Pak byl den D, a už jsme pro ni ve čtvrtek ráno jeli, mamka mě omluvila ze školy.

 

Hned jak jsem jí uviděla, začala mě vítat, a já už jí konečně odepínala z toho řetězu, určitě se u nich neměla blbě, byla tlusťoučká, ale neměla pohyb, byla (je) nevychovaná. Daly jsme jí do auta, na zadní sedadlo za mnou, držela jsem jí a ona byla úplně v klidu, akorát hravá no. Vždycky když kolem projelo auto, tak se na ni lidi smály, koukaly se na ni.

 

Pak jsme zastavily u supermarketu, a mamka šla koupit nový obojek, a nějaké pamlsky. Tak jsem tam s ní byla sama. Šlo vidět, že byla trochu nervózní, ale kdo by nebyl kdyby byl u cizích lidí v autě daleko od domova. Když mamka přišla, daly jsme jí ten obojek, je červený, moc jí sekne.

 

Konečně jsme vyjely domů, mamka cestou říkala, že se bojí, co na ni řekne Axa (náš pes, fenka N.O.), ale já jsem ji uklidňovala, že to bude v poho. Konečně jsme byly doma, mamka nás vzala zadem, abychom šly bránou, aby se psi sešli nejprve tak. Seznamování proběhlo v klidu, Axa je šťastná, že má novou kamarádku a já nemám jednoho nejvěrnějšího přítele, ale rovnou dva! Díky za přečtení.

 

 

 

Přidáno: 80 bodů.

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?