Jedny závody a celý den jinak

19. září 2010

Zase se musím opakovat, protože na "mé" vycházkové trati probíhají nějaké závody aut, nevím kolikáté letos už, tak jsem měl zase netradiční vycházku, dnes trochu nadivoko. Sice jsemm to do příběhů ještě neštěkal....tak to štěknu teď.

Místo trasy prudkej kopec, silnice(ta uzavřená) a kolem zahrádek nahoru, se šlo prudkej kopec,louka a kolem zahrádek, ale dolů. Normálně chodíme kolem zahrádek u chat, takže tam po ránu není ani noha. No a teď jsme šli kolem zahrádek u domů po obou stranách cesty, takže v každé zahradě byl minimálně jeden hlídací pes. A všichni najednou (asi tak 10 psů) se rozhodli, že svým páníkům předvedou, jak umí dobře hlídat a že si ten sobotní oběd opravdu zaslouží.

 

Takže si jistě dovedete představit ten rachot, když spustili všichni dohromady, začal jeden a řetězovou reakcí to pokračovalo podél celé cesty až dolů. Panička nahlas nadávala - stejně ji vůbec nebylo slyšet, že sem víckrát nepáchne, takovej blázinec hned po ránu. Já jsem nevěděl, kam dřív skočit, jestli napravo nebo nalevo. Někteří psi se chtěli kamarádit, jiní by si k tomu sobotnímu obědu dali nejradši mě. Já nejsem zvyklej na takový zájem o mou psí osobu a musím říct, že mě potěšilo, k jakému výkonu jsem já, jeden jediný pes, vyhecoval tolik psů najednou, lítali za plotem jak šílení a řvali o stošest. Ale už jsem se těšil dom na svůj klid.

 

Doma jsem skočil na klín mladší paničce, která seděla na mém křesle. Chvilku mě drbala pod bradou a najednou řekla: "On už trochu smrdí (jako já), měl by se vykoupat." Aby ji husa kopla! No je pravda, že jsem se s těma psama zapotil trochu víc než obvykle, ale že by to bylo až na koupání, to zas ne! Ale panička hned souhlasila, že už se na to stejně delší dobu chystá a až nachystá na oběd, když bude mít čas, tak mě vykoupe. No to si piště, že čas byl, na takovou blbovinu si čas vždycky najde. Tak mě šupla do vany, pěkně mě našamponovala, vysprchovala a ještě na mě chtěla napatlat nějakej kondicionér, se kterým musím vždycky minimálně 5 minut stát ve vaně a čekat, až pořádně zapůsobí. Jenže teď zrovna jí zvonil mobil.

 

Dala mi povel "zůstaň" a odběhla do obýváku. No a já si říkám, co budu stát jak trumpeta ve vaně, půjdu už se pomalu sušit do peřin, ve vaně stejně povely neplatí. Tak jsem se pořádně otřepal a vyskočil z vany, bylo to dost riskantní, kdyby mi uklouzla tlapka, nevím, nevím. Panička, jak mě zmerčila, praštila mobilem a skokem byla u mě, protože už moc dobře ví, co by následovalo. Rychle mě chňapla a už jsem byl zpátky ve vaně, takže kondicionéru jsem se nevyhnul. Ale celou dobu jeho působení tam raděj čekala se mnou. Takže koupání je opět za mnou a doufám, že všechny nepříjemnosti (očkování, stříhání, koupání) už mám za sebou a bude zase na chvilku klid.

 

Po koupání jsem byl naštvanej, psi předvádějí své schopnosti a tak jsem hned po obědě předvedl paničce své hlídací a bojové schopnosti taky. Musel jsem totiž vyhnat ze zahrady vetřelce. No snad ani nemusel, byla to má vlastní aktivita. Vedle nás bydlí v baráku bratranec od mé paničky a když se k nám chce rychle dostat, tak má od páníků povoleno přelézt přes plot, aby nemusel obcházet kus přes ulici. No a včera zrovna ta situace nastala, domluvil se s páníkem, že si k němu přijde navečer trochu protáhnout svaly. Páník má totiž na zahradě takovou malou posilovničku. Takže chlapi se domluvili, ale mě a paničce se samozřejmě nic neřeklo. Seděli jsme pod balkonem na lavičce a jak zalezlo slunko, panička se zvedla, já automaticky taky a šli jsme dom. Panička šla po takových dřevěných schodech, já na ně nesmím, protože prý jsem moc velkej zbrkloň a dolámal bych se na nich. Takže jsem vyskočil na zídku a chtěl jít dom po cestičce jako vždycky. Ale zavazel tam nějakej obrovskej chlapák(měří asi dva metry), právě ten bratranec. Asi už docvičil a chtěl se stejnou cestou jak přišel, vrátit zpět. Já jsem se ho trochu lekl, cizího chlapa na zahradě jsem opravdu nečekal. Vůbec jsem nechápal, jak se tam mohl dostat, když branku jsem skoro celé odpoledne poctivě hlídal a neprošla ani noha.

 

Hned jsem se ale vzpamatoval a spustil ten nejostřejší štěkot, jaký jsem ze sebe dostal. On mě tam asi taky nečekal, protože na chvilku znejistěl, ale pak se dal honem na úprk ke plotu. A já samozřejmě za ním a s patřičným řevem. Iris, jak slyšela můj štěkot, rychle se přiběhla podívat, co se děje, přidala se na mou stranu a hnali jsme ho oba dva. Mohl být rád, že si neudělal skobu na teplákách, jak rychle přelézal plot. Celá "akce" proběhla strašně rychle, takže ani panička nestačila zasáhnout, ale já jsem byl v takové bojové náladě, že bych ji stejně neposlechl. Osobně si myslím, že příště udělá raději pár kroků navíc a půjde brankou, ale jen s mým výslovným povolením. Sice byl den ,,auto akce" náročný a zajímavý,příště bych radči stejnou procházku a pánička jistě taky,abych nemusel zase předvádět bojové schopnosti.

 

Přidáno: 75 bodů

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?