Jsem skvělá kamarádka...

Ahoj, jak mě možná znáte, jsem yorkšírský teriér jménem Eimy. Zároveň jsem také nejlepší kamarádka mé paničky Elišky (na Hafici Eliššky). Nyní se vám pokusím alespoň trochu popsat, jaký máme s mou paničkou vztah a jak jsme se seznámili:

Elišce umřel předešlí pejsek, jmenovala se Bellinka (byla stejné rasy jako já) a Eliška jí milovala pomalu víc, než sebe. Bella byla původně týraná ale měla velké srdce, kde bylo dost místa pro každého. Proto zhruba po půl roce co ji Eliška měla, si lidé mysleli, že ji má od štěněte. Tak se u nich změnila. Také byla velmi nadaná na učení povelů. A však co osud nechtěl, Bella se otrávila velmi silným jedem. I když ji panička hlídala jako oko v hlavě. Někdy se něčemu nedá zabránit. A jak to vím já? Eliška mi o Bellince občas vypráví a já jí vždy trpělivě naslouchám.
Po nějaké době se mamka Elišky rozhodla, že už nechce sledovat, jak její dcera smutní a také všechno doma bylo najednou pusté a prázdné. Paničky mamka má velmi dobrou kamarádku (snažila se nám pomoct) a ta mě a mé sestřičky našla na inzerátu. Hned si nás jeli okouknout. Když jsem Elišku a její mamku spatřila, doplazila jsem se k nim. Byla jsem teprve 2 měsíční štěně. Hned si mě vezli domů. Jakmile jsem poprvé můj nový domov spatřila, líbil se mi. Bylo tam spoustu hraček pro mě- plyšáci, míčky i kousací hračky. Zhruba po půlhodině už jsem za paničkou běhala po bytě rychle jako blázen :D.
Po nějaké době, mě naučila Elda mnoho povelů a začali jsme si uvědomovat, že se mezi námi tvoří pevné přátelství. Když mně k sobě láskyplně tiskla, opírala jsem si hlavu o její krk a sem tam jsem i upustila prdík spokojenosti (děje se i s postupem času). A když mi dávala pusinky, velmi spokojeně jsem jí je oplácela (děje se i s postupem času).
A jak je to dnes? Když panička pláče, snažím se jí rozveselit. Otírám jí slzy, drkám do ní čumáčkem a sem tam ji i štípnu. Sedí-li Elča na zemi, poslavím se na zadní, předními packami se opřu o její tváře a velmi dlouho jí dávám pusinky. Velmi často mi říká, jak moc mě má ráda a že jsem její andílek. Skvělé jsou také hry s ní. Tak třeba na honěnou:
Začne přede mnou utíkat a já za ní velmi rychle běžím. U toho i vrčím a štěkám, ale hlavně vždy velmi intenzivně vrtím ocáskem. Když jsem již skoro u ní, otočí se a začne pronásledovat ona mě. Já se často otáčím a když vidím, že za mnou již neběží, začnu na ní vrčet, sem tam ji lehce štípnu a obíhám kolem ní.
To je zatím asi vše. Ovšem, že jen takto nejde vyjádřit to, co k sobě cítíme. A už vůbec ne, naše krásné přátelství, ale možná takto někdo pochopí, že přátelství se psem není když na páníčka pes občas zavrtí ocáskem, když mu nese misku s jídlem. Věřím, že vy máte se svým psem jistě velmi krásné a pevné přátelství. Tak si ho hlavně važte. :D :D :D :D

Uděleno: 70 bodů

Elišška