Kam odcházejí všechny moje lásky

21. října 2014

Nedávno se mi zdál docela divný sen. Víte, jak to se sny chodí, žádná logika, nablblosti se meze nekladou a tak dál, ale tenhle mě dostal.

Začínal jednoduše tím, jak se procházím s naším psem. Bylo čerstvě po dešti a vůbec mi nebylo divné, že pes, který vodu opravdu nemusel, se vesele courá v mokré trávě. A proč taky, když jsem se nedivila, že venčím tři roky mrtvého jezevčíka, pohromu, kterou nás nebeský otec všech zvířat potrestal za to, že jsme si dostatečně nevážili vlčáka se zlatým srdcem. Dar byl opravdu králem všech mameluků, ošklivý, paličatý a zákeřný uječený kříženec jezevčíka normálního a drsnosrstého. Zásadně se snažil prát, utíkal a kousal lidi zezadu. Žárlil a v životě se nenaučil jediný povel, rozuměl jenom jedinému slovu, a to bylo „piškot“. Ale byl to náš pes, co s tím naděláte, a naslouchat člověku uměl jako nikdo jiný. Pokaždé, když jsem se objevila na dvoře s vodítkem, učurával radostí, nejraději na mě, a cestou venku, když jsem se potřebovala vymluvit ze všech možných stresů, sledoval mne s hlavou na stranu a naprosto soustředěným výrazem, jako by hodnotil každé slovo. Takže v mém snu jdeme s Darem po louce, mokro, opravdu čerstvě po dešti, je k večeru, nebe ještě plné černých bouřkových mraků, a na západě z nich začínalo prosvítat slunce. Znáte takové to měkké, a přece ostré světlo při západu slunce, které mění svět v přízračnou krajinu za zrcadlem, bere vás za srdíčko a svírá je takovým zvláštním steskem, ani nevíte po čem, jenom se vám prostě tak divně stýská? A znáte tu pohádku o zlatém mostě, který může přejet pouze vyvolený? Tak přesně takové to v jednu chvíli bylo. Čím víc nízké slunce zářilo, tím víc se v něm rozplýval horizont, až jsem měla pocit, že se cesta zdvíhá a ztrácí ve slunečním světle. Rudé zlato nahoře, dole, všude kolem, bylo ho tolik, až to oči nepobraly. A najednou se moje stará, chlupatá potvora pustila dopředu. Nestačila jsem se divit – každý další krok byl jistější a důraznější, pryč bylo kulhání, vylysalá srst, napůl slepé oči: přede mnou upaloval Dar v nejlepších letech. Běžel čím dál rychleji, ale zároveň jako by se čas zpomalil, a já pochopila, že odchází. Doufala jsem, že se ohlédne, ale ani nezpomalil, a těsně před tím, než se i on rozplynul ve slunci, se mi zdálo, že vidím vlčáka, který mu běží naproti. V té chvíli se mi zezadu navlékl do dlaně studený čumák, jako by mi chtěl dodat odvahu, a já věděla, že je to Neřád, a že mi chce říct, že on se ohlédne určitě, a pak jsem se probudila.
Stála jsem potom v kuchyni, pila studenou vodu a přemýšlela o tom, že jednou, až umřu, snad půjdu tam, kam všechny moje lásky a že na mě budou čekat. (A že se mi navzájem nesežerou.) Jiskro, Tomáši, Míšo, Loki a Dare, na shledanou…

 

Přidáno: 100 bodů

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?