KIMÍK nebo PADOUCH?

7. února 2012

V novém domově jsem se zabydlel rychle. Aby ne, jako aristokrat mám pro strach uděláno, pes se mi vyhýbá a lidi obdivují mojí drzost. Moje sebevědomí roste každým dnem, už vím, že JÁ JSEM PÁN A VLÁDCE TOHOTO DOMU. A každému to dávám jak se patří najevo.

 

 

Panička mi nakoupila spoustu hraček. Dokonce i pán si se mnou rád hraje, pošťuchuje mě a dráždí. Páník zaškrábe prstem po gauči, já se přikrčím a vypálím prst ulovit. Oči mi u toho vzrušením úplně zčernají a panička varuje: „Opatrně, pokouše tě!“

 

Ale páník nedbá a zlobí mě dál. Až se mi jednou podařilo ruku chytit. V transu jsem se zakousl a držím jako pitbul. Páníkovi po ruce crčí krev a hudrá, že jsem neřád, ale já jen propadl loveckému instinktu. Ale páník si už nechce hrát a tak vymýšlím jiné lumpárny.

 

Zjistil jsem, že stolek v obýváku má na sobě nějaká divná plastová kolečka. Jsou to kryty šroubků a já se je snažím sundat. Lidi mě pozorují a smějí se a panina říká, že se mi to nepovede, protože jsou našroubované. To ale podcenila filutu Kimíka! S prvním krytem jsem se mordoval několik dní, než se mi podařilo ho sundat.

 

Ale potom…. Šrouboval jsem je dolů, jak na běžícím pásu a panina je tam nestačila vracet. Nakonec to vzdala a kryty schovala do šuplíku. Páník hudruje, že kocour hodlá rozebrat barák a já vymýšlím, co bych zase kde provedl. Jak rostu, začíná se doma proslýchat, že prý pojedu k vetovi. Co tam jako budeme dělat? Očkovaný jsem… No, to jsem netušil, co mě tam čeká.

 

Jednou mě naložili do přepravky a jelo se. Panička se s vetem na něčem domlouvala, potom jsem dostal injekci... Probudil jsem se doma v koupelně. Vůbec si nepamatuju, co se se mnou dělo. Je mi nějak divně, motá se mi hlava, tak raději ležím. Když jsem se trochu vzpamatoval a chci si kapánek upravit fazonku koukám jako blázen. Kde mám kožich? A kde mám tamto….???

 

Veterinář mě vykastroval a současně i ostříhal. Nemám kožich, a už nejsem chlap. Taková potupa! Sedím v kuchyni u topení a mračím se na celý svět. Kdykoliv projde panina kolem, syčím jak kobra-„to sis teda dovolila moc!“ Jenže ona si z mých nadávek nic nedělá. Drapla mě a navlíkla mi svetr, prý aby mi nebyla zima. No ještě tohle, to už je vážně vrchol! Kdyby pohledy zabíjely, v cuku letu jsem sirotek.

 

Ale takhle jenom dělám bubáka a s nikým nemluvím. Brzy jsem se ale z potupy oklepal. Najednou se mi začalo líbit, že nemám chlupy. Nic mi nepřekáží, když chci běhat a hlavně- nic mě netahá, když mě panina češe. Venku se pomalu otepluje a já chci být na zahradě. Lidi nejsou proti, tak lítám venku. Schovávám se do keřů a pod stromečky, číhám na můry a motýly. Občas ze zálohy přepadnu Kevika a on se slušnosti předstírá úlek.

 

Dlouho jej to ale nebaví. Nakonec si otráveně někde lehne a vrčí, ať mu dám pokoj. Tak běhám za paničkou a otravuju ji. Chci si hrát. Panina mi chvíli hází míček, ale nakonec ji to taky přestane bavit a tak si musím vystačit sám. Vymýšlím samé lotroviny a panina mi říká Padouchu.

 

 

 

 

Přidáno: 80 bodů.

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro kočky doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?