Koňské koblihy na veřejném prostranství

Veřejné debaty o psích exkrementech a o tom co s nimi jsou celkem běžnou záležitostí. Ale co s koňskými kobližky? Dnes už koně neslouží jako hlavní prostředek dopravy, ale máme je spíše jako společníky, terapeuty a tréninkové partnery. Jezdíme s nimi na vyjížďky do přírody, ale občas projedeme i městem nebo vesnicí. A kůň mimo pastvinu nebo své stání příliš neřeší, kde se vykálí.

Za koně není poplatek, tak není ani péče

Za koně se žádný poplatek jako za psa neplatí, takže obec teoreticky nemá k držiteli koně žádné povinnosti, ale jen práva. Zřizování košů na jezdeckých „stezkách“ je zcela na její libovůli a nedbalý jezdec může dostat od policie až 1000 Kč pokutu za rušení veřejného pořádku, pokud exkrementy neodstraní. Záleží na koňácích samotných, jak tento problém vyřeší a zároveň se vyhnou nelibosti veřejnosti.

Koňské koblihy na silnici

Pokud jezdíte po polích, nebo „cestou necestou“ v lesích a „něco“ tam zanecháte, vůbec to nevadí. Ovšem koňské koblihy na krajích silnic, na chodnících a hojně využívaných trasách pro turisty už jsou dosti nelibě neseny. Vypadají nevzhledně, překáží a zapáchají. Lidé, kteří doposud téměř netušili, že jsou v okolí koně, nebo si je naopak chodili hladit, se najednou stávají jejich zavilými odpůrci.

Přístup jezdců a vozků

Přístup jezdců a vozků je v podstatě dvojí. Buď koblihy sbírají (popř. zabraňují jejich dopadu na veřejnou komunikaci), nebo prostě nesbírají. Většina chovatelů se snaží udržet si dobré mínění veřejnosti a různými způsoby exkrementy odstraňují. Jedni sebou na vyjížďku vozí pytel a lopatku a ihned koblihy odstraňují. Jsou tak sice šetrní k spoluobčanům, ale zajímala by mne následná kvalita vyjížďky. Další likvidují exkrementy po vyjížďce. A např. v Praze mají koně, vozící kočáry s turisty, připevněny pod zadky plachty. „Nesběrači“ potom vrhají špatné světlo i na své svědomitější kolegy.

Koňský hnůj - výtečné hnojivo

Zahradníci mohou potvrdit, že koňské koblihy jsou jedním z nejlepších hnojiv. Můj děda si za poměrně slušný peníz kupoval koňský hnůj od místního chovatele. A já sama jsem jako dítě chodívala po koňských stezkách a hledala kobližky mámě do květníku. Vše tedy záleží na úhlu pohledu. Ke koňským stezkám by stačilo dát vedle košů pro turisty i pytle ve stojanech na koňské exkrementy a hned by bylo na pohnojení obecní zeleně. A kdyby se mi projíždějící kůň vykálel na trávu před vrátky, vezmu lopatu, hrabičky a šup s tím na kompost. Maximum zisku za minimum práce.

Markéta Heinrichová