Koupání koček

V naší domácnosti není díky početnému zvířectvu o exponované okamžiky nouze, ale jednou za čas jde doslova o život. To když nastane den praní koček. Ne, že bychom chudinky narvali do pračky a pak s jistou lahví v ruce tvrdili, že nejsou nové.

Za prvé odmítám všude chodit s pracím prostředkem, za druhé kočka do pračky nepatří, že. Perou se ve vaně, šamponem k tomu určeným a jen když už není zbytí, tzn. když některý z miláčků přinese domů parazity. Situaci vystihl jednou jakýsi cizinec, který vstoupil do krámu a se zoufalým výrazem vykřikoval: “Blaha, malý, moc!“ Ale zpět k proceduře. Začíná to tím, že vyndáme šampon. Je jedno jak opatrně a utajeně, v momentě kdy je na světě, zmizí z něj kočky.

Odneseme tedy šampon do koupelny a začíná hon. Číčání, volání a lákání na pamlsky je na nic, kočky vědí, která bije. Nahánění po bytě vede k úspěchu jen zřídka, pokud některá z koček udělá strategickou chybu a tu žádná další už neopakuje. Většinou zabere tvářit se jako že nic, sedět u televize a nejlíp začít jíst. V momentě, kdy se některá přiblíží, letí chleba se salámem na talíř a zmítající se uzlík drápů a chlupů je odnášen do koupelny. Ani po usazení ve vaně není vyhráno.

Místa málo, drápů hodně (Je neuvěřitelné, kam kočka dosáhne, když chce. A ona chce moc.). Nejhorší je naředit vodu na správnou teplotu. K tomu jsou většinou potřeba dvě ruce, třetí na držení kočky chybí. Naštěstí touto dobou už zápas ochabuje, ovšem jen do okamžiku, kdy na kočku dopadnou první kapky vody, o šamponu nemluvě, to pak navíc kočka klouže. O totálním vítězství se dá mluvit až když se podaří šampon spláchnout, kočku vylovit, usušit… A pak to celé opakovat podle počtu koček v domácnosti.

Přidáno: 42 bodů.

deryl