Kůň je lehkonohý spáč

1. července 2013

„Spí jako by ho do vody hodil,“ říká se o lidech, kteří spí - no jako by je do vody hodil, přičemž všichni víme, co se tím myslí, že takové spáče jen tak nevzbudíme. Ale jak spí koně? „Koně spí, jako by je do vody nehodil,“ můžeme říct o koních, kteří jsou spáči velmi lehkonozí.

Jak spí kůň

Ve stoje, ale i vleže, pár minut nebo i několik hodin denně. Ale ještě předtím než se pustíme do toho, jací jsou koně spáči, řekněme si pár základních věcí o spánku jako takovém. Spánek, tedy jakýsi relaxačně útlumový stav organismu, má dvě základní fáze.

Fáze spánku u koně - "REM" a "non REM"

REM fáze, nazvaná podle rychlých pohybů očí (rapid eyes movement), je ta fáze, při které se lidem a pravděpodobně i zvířatům zdají sny. Charakteristické je pro tuto fázi přerývané a nepravidelné dýchání, nulový svalový tonus, přičemž ale může docházet k prudkým záškubům končetin.

Non-REM fáze je naopak charakteristická pomalými vlnami elektrické aktivity mozku, uvolněným tělem a pravidelným dýcháním. Rozlišuje se u něj ještě několik dílčích fází podle hloubky, přičemž ta nejhlubší se nazývá delta spánek.

Bez spánku nepřežije ani kůň

Bez spánku se neobejde ani člověk, ani kůň. Člověk spí většinou na jeden zátah, aspoň osm hodin denně. Kůň ne, a v tom je rozdíl. Ten vyplývá z toho, že divocí koně byli lovnou zvěří, tedy kořistí predátorů, a proto by si těžko mohli dovolit osmihodinové nepřetržité schrupnutí.

K přežití museli mít jinou spánkovou strategii. Koně spí krátce a několikrát za den. Jejich spánek může být navíc přerušovaný, ale přitom se jeho účinnost nemění. Na rozdíl od člověka, který ráno jistě pozná, že se během noci víckrát probudil.

Celková denní doba spánku koně se pohybuje, podle situace, od několika minut až k plus mínus pěti hodinám. Tento čas je však rozdělen do více, přibližně patnácti minutových intervalů.

Kůň dokáže spát i ve stoje

Koně, rovněž na rozdíl od člověka, dokáží spát ve stoje, ostatně spánek ve stoje tvoří tu větší část. Vleže spí koně mnohem méně, jen několik minut denně a to ve dvou polohách, na břiše nebo na boku. V této poloze se jedná o REM spánek.

S tím ale souvisí i další věc. Má-li se kůň prospat vleže, pak je dobré, když je u něho další kůň, který ho ´hlídá´. Už jsme si řekli, že koně byli lovnou zvěří, proto museli být pořád ve střehu. I spánek ve stoje je jen lehkým podřimováním, z kterého se kůň rychle probere.

Ale když spí vleže, je mnohem zranitelnější. Proto vždy u divokých koní někdo ze stáda - a nezapomínejme na to, že kůň je stádní zvíře - nespal a ´hlídal´ spící koně.

Pocit bezpečí při spánku

I kůň totiž potřebuje mít pocit bezpečí, aby mohl usnout. Bezpečí však pro koně nepředstavuje uzavřený prostor, tak jako třeba pro člověka, ale naopak prostor otevřený, v němž má přehled a v němž má kde utéct. Stejně pro něj bezpečí znamená stádo, tedy přítomnost dalších koní.

Obecně se však dá říct, že koně, co se týká spánku, jsou velmi přizpůsobiví, vždy si najdou nějakou chvilku na zdřímnutí. To však neznamená, že nevydrží bez spánku, tedy především bez spánku vleže, věčně. Jeho nedostatek vede ke spánkové deprivaci, která nakonec, stejně tak jako člověka, končí nezvladatelnou únavou, padáním hlavy či podlamováním nohou, nebo doslovným zhroucením.

Autor: Karel Trčálek