Lenny 4 - Nová majitelka

15. září 2011

Zavrtěl jsem ocáskem a loučil se s maminkou. Během několika dalších dní přicházeli lidé. Brali si štěňata, a i když já byl stále ještě jednoroční štěně, takový ten "trouba", nikdo mě nechtěl. Seděl jsem ve svém kotci, stále na jednom místě. Stále se mi v hlavě promítali zážitky. Zážitky s Aničkou. Jak jsme běhali po louce, jak mě učila povely, jak jsme byli u doktora. Musel jsem zavýt. Vyl jsem a vyl. Dlouhou píseň psa, který hledá domov. Píseň psa z útulku, kterou domácí psi, kteří našli ty správné majitele neznají. Dojemnou psí píseň....

 

 

Stále jsem vyl a vyl. A nežral. Vzpomínal jsem na Aničku, na jejich maso s mrkvičkou rýži, na jejich pískací míček... Na jejich lásku. Nikdy nezapomenu na Aniččinu krásnou vůni. Na tu vůni dětského šamponu a mýdla Fa, kterou jsem si tak zamiloval a dokázala mě ukolébat ke spánku... A nikdy nezapomenu na toho psa a na jeho slova... "Až přežiješ operaci, pokud ji přežiješ, pak se můžeš chlubit..." Nikdy nezapomenu, jak vkráčel do ordinace.... A.... Z těch vzpomínek jsem usnul.

 

Probudil jsem se ráno. Kolem kotců procházeli lidé s malou dcerkou. Já z nich cítil dobro. Jako nikdy. Mě si ale nevzali. Zamířili k novým štěňátkum Kolie, která už jejich majitel nechtěl a pohodil ještě slepá v krabici před branami útulku. A pak přišel on. Podivný člověk v podivném hábitu. Smrděl zlem. Cítil jsem to až k mému kotci. Procházel kotce a u mého se zastavil. "Ňákej vychrtlej, nééé?" zeptal se paní z útulku, která o mě pečovala, měnila mi vodu a brala mě na procházky. "Vůbec nejí... Nevíme, co s ním je..." Řekla smutně. Pán se rozhlédl a zamířil ke krásnému Pasteveckému psovi, který se zkrčil v koutě. "Toho chci." řekl a šel vyřídit pár formulářů. Sameček border kolie v kotci začal zoufale štěkat. "Huf! J k němu nechci! Huf! On mě bude mlátit! Huf!"

 

A pak jsem ji spatřil. Postarší paní vešla branou útulku. Všichni psi se otočili za vůní dobra. Hleděli jsme na ni a všichni jsme začali skákat na mříže klece. Všichni skákali a vrtěli ocasem, běhali po kotci a šťastně se otočili. Já jen seděl a hleděl na ní. Přišla k mému kotci. Vyskočil jsem na mříže a oba jsme si zahleděli do očí. Cítil jsem z ní, že neměla dobrý život, a myslím, že ona to samé cítila ze mě. Byli jsme si souzeni. Chvíli jsme si hleděli do očí, pak jsem seskočil, dvakrát vesele štěkl a po pěti dnech se pustil do žrádla. "Neboj se... Tebe si vezmu..." zašeptala.

 

O pár chvil později jsem odcházel vedle ní, na vodítku. "Ty nemáš jméno, pejsku?" zeptala se a já se na ni smutně podíval. "Víš co? Odedneška jsi můj přítel : Lenny" zašeptala a já šťastně vyskočil. Nevím proč, ale z této dámy jsem cítil moc dobrý pocit... Že by se na mě konečně usmálo štěstí?

 

 

 

 

Přidáno: 68 bodů.

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?