Maličký a sám

23. června 2014

Jsem nejmenší kočičí chlapeček v depozitu a jmenuji se Čestmírek. Jsem sám, maminku už nemám. Ta mě krmila svým mlíčkem, dokud to šlo a dokud na vše měla síly. Měl jsem stále hlad, protože mi mlíčko už nestačilo a potřeboval jsem masíčko.

To mi ale nikdo nedal. Přesto jsem se u své maminky cítil v bezpečí a myslel si, že to asi takto v kočičím životě má být. Nic jiného jsem nikdy nepoznal. Jenže jednoho dne moji sourozenci zmizeli a mě strčil zlý člověk do tašky někam mě nesl. Měl jsem veliký strach. Nechtěl jsem od maminky ani od brášků, ale nemohl jsem nic dělat, byl jsem moc maličký a tak jsem se třásl strachy a očekával, co bude následovat. A následovalo něco strašného. Byl jsem shozen za 2m. plot a spadl jsem na zem, na místo, které jsem neznal. Bolely mě nožičky, byla mi zima a moc jsem se bál. Zůstal jsem sedět na zemi. Nevěděl jsem ,co mám dělat, nevěděl jsem, kde je moje maminka a vůbec jsem nevěděl, proč mi to zlý člověk udělal. Jsem přeci maličký navíc nemocné kočičí mimiko, co potřebuje maminku, aby ho krmila a zahřívala. Kolem mě procházely nějaké velké kočičky, které jsem neznal a dokonce na mě syčely. Strašně jsem se bál. Přikrčil jsem se byl jsem úplně zticha. Potom jsem uslyšel lidský hlas. Nevěděl jsem, zda mám být schovaný, nebo volat o pomoc. Hlad jsem měl ale veliký a byla mi zima. Posbíral jsem odvahu a začal křičet, co mi síly stačily. Ten křik spíš připomínal nářek nějakého ptáka. Najednou jsem uviděl člověka. Srdíčko mi tlouklo strachy, co se mnou udělá. Vzala mě do ruky a odnesla do pokoje. Nejdříve mi dala napít stříkačkou mlíčka. To jsem hltal, protože jsem byl opravdu hladový. Vyčistila mi zalepená a bolavá očka a potom mě přenesla do nějaké klece. Byla tam kukaň, ve které bylo teplo, byly tam hračky a taky malinký záchodek. Moje bříško bylo napapané a spokojené a já byl nesmírně vděčný za tu klec. Zalezl jsem si do kukaně a snažil se to vše zlé zaspat.Byl jsem opravdu maličký. Vážil jsem 320 g. a vypadal na 3 týdny. Nejdříve mě ta dvounohá krmila mlíčkem po 3 hodinách. Pak se mnou ale odjela k nějakému pánovi, který mě prohlížel, prosahával bříško a ještě mě píchlo něco do kožíšku. Ten pán řekl, že jsem už dvouměsíční kocourek, ale nevyrostl jsem, protože moje maminka neměla pro nás všechny dost mlíčka a jídlo pro koťátka nám nikdo nedal. 
Když jsme dojeli domů, dostal jsem mlíčko do mističky a do druhé kotěcí papáníčko. To jsem nikdy neviděl, ale úžasně to vonělo a tak jsem se do toho s chutí pustil. Dvounohá mě pochválila a prý je ráda, že už nebude muset v noci po 3 hodinách vstávat. Proč taky, umím papat sám. A taky na záchodek umím sám. Jsem sice maličký, ale moc chytrý a hodný kočičí klučík.
A tak dny plynou. Já se pomali uzdravuji a taky trochu rostu. I když jsem pořád prcek a asi už prckem zůstanu. To ale vůbec nevadí, protože energie mám jako velký kocourek. Moje dvounohá, jak jí důvěrně říkám, se snaží mi nahradit maminku i sourozence. Její ruce jsou bezva. Krásně hladí a můžu se s nimi i hrát a prát se. No co mám dělat, když jsem sám a nemám žádného kočičího kamaráda, který by si se mnou proháněl a se kterým bychom si hráli. A tak si hraju s ní. Taky jí vyšplhám na záda a koušu jí vlasy. Ona u toho piští. Asi proto, že mám ostré drápky. Jenže ona má na mě málo času. V domě je spousta dalších kočiček, o které se musí pečovat a taky chodí na druhý domeček, kde ji potřebují kočička a hlavně Madlenka, co tam bydlí a je ochrnutá.
A tak jsem tu převážně sám a sním o hodném člověku, který by mi dal to nejcennější a tím je nový krásný domov. Dal by mi i dobré papání, měl by na mě víc času a mohl bych běhat po celém domku a nemusel byh být pořád zavřený v jednom pokojíku. Nestěžuji si, mám všechno, co potřebuji, ale skutečný domov mi moc chybí. Ten mi v útulku nikdo nenahradí.
A tak znovu volám do světa a moc doufám, že mě uslyší ten opravdu MŮJ člověk a já odjedu do nového domova, kde budu šťastný. Na svoji dvounohou nezapomenu a slibuji, že budu ten nejhodnější kocourek a budu si nového domova moc vážit. Brzy budu zdravý a dostanu očkování. Jsem tu sám a čekám. Prosím, nenechte mě dlouho čekat. Zavolejte 608 044 929.
Váš Čestmírek

 

Přidáno:  80 bodů

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro kočky doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?