Matějův příběh

4. května 2017

45 bodů

Ahoj všichni milovníci zvířátek. Jmenuju se Matěj a jsem kříženec. Maminka byla West Highland White teriér a o tatínkově původu se dohaduje celá vesnice ze které pocházím. Letos už mi bylo dvanáct let, a tak se dcera mojí paničky (teta Hanka) rozhodla o mně něco napsat.
Bylo, nebylo…starší manželský pár z Prahy vlastnil chalupu v pošumavském městečku, kam pravidelně oba manželé jezdili. Nejdřív na víkendy, protože oba dost dlouho chodili do zaměstnání, i když byli v důchodu, potom třeba na týden a nakonec trávili svůj čas na chalupě od jara až do zimy. Když odrostli vnoučci, které na chaloupce hlídali, začalo jim tam být trochu smutno.
Mezitím si jejich starší dcera (teta Hanka) s manželem koupili domeček ve stejné vesnici a jednoho dne teta Hanka přijela s pejskem, kterého hlídala své kamarádce. Byl to krásný retrívr jménem Luka. Maminka Hanky se do něj okamžitě zamilovala a od té chvíle si přála psa.
No, a tak přicházím na scénu já…Matěj. Moje panička se poptala ve vesnici, jestli někdo nenabízí štěňátka…a nabízel...a byl jsem to já a mí sourozenci. Svoji paničku jsem si vybral…přiběhl jsem k ní na svých krátkých nožkách a odmítal jsem se od ní hnout a olizoval jí dlaně…a tak si mě panička odnesla domů a jsme nejlepší parťáci dodnes.

Užil jsem si s babičkou a dědečkem spoustu procházek, hraní, legrace, ale taky jsme spolu zažili pár perných chvilek. Před pár lety jsem byl dokonce účastníkem dopravní nehody, když se dědečkovi podařilo převrátit auto na střechu. Babička i dědeček byli zranění a mně se jako zázrakem vůbec nic nestalo…akorát jsem se ztratil, protože babičku i dědečka odvezli do nemocnice, ale každého do jiného města a mě taky jinam. Nakonec mě manžel tety Hanky našel na policejní stanici v Prachaticích, kde jsem byl celý den zavřený v kumbále s úklidovými prostředky. V té době si syn tety Hanky přinesl domů pejska, a to mopsíka, kterému dal jméno Šikula. Když jsem se Šikulou poprvé setkal, tak jsem ho málem zakousnul…hrozně jsem na tu malou divnou věc bez čumáku žárlil, a tak se nás naši páníčci báli znovu kontaktovat. A co čert nechtěl…přišla ta bouračka a o mě se musel někdo postarat. Teta Hanka tehdy nemusela chodit do práce a tak mě i Šikulu odvezla na chalupu se slovy…“snad se Matěj udrží a Šikula to přežije“. Přežil, hned druhý den jsem pochopil, že přede mnou stojí velký úkol…vychovat z té divné malé věci skutečného psa. Naučil jsem Šikulu štěkat, hlídat chalupu a poslouchat. Od té doby jsme nejlepší parťáci, jíme ze stejné misky, občas spolu i spíme v pelíšku a máme se moc rádi. Akorát nás mrzí, že spolu nemůžeme být pořád. Ve dvou se to prostě lépe táhne.
Já jsem teď zůstal sám s babičkou, protože dědeček nás v minulém roce opustil. Moje panička říká, že je někde nahoře, ale já bych byl radši, kdyby byl tady s námi dole. Občas ho hledám a paničku si dost ostražitě hlídám, aby mi taky někam neodešla. Tak to je asi všechno…..

45 bodů

Další podobná témata

Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení a Váš pes by mohl trpět, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

 

Opravdu chcete smazat tento inzerát?

Tato akce je nenávratná, takže si to pořádně rozmyslete, jelikož po souhlasu už není cesty zpět.