Mikulášská nadílka

6. července 2011

Jak dělo se v dobách dávných, děje se dnes, to by bylo, aby si neštěkl pes. Já však o kočce pohádku píšu, nastražte uši, ať začít už můžu.

 

 

Mnoho vody uplynulo, mnoho koček zamňoukalo, od domu ku domu dějí se zázraky, v tento den sváteční nedějí se války. Bylo svatého Mikuláše, ten den má narozeniny můj strýc. Strýc žije již dlouho sám, je dospělý na zázraky nevěří a koledníky úspěšně odmítá. Samozřejmě, že si už dlouho říkám, že strejček milý by společnost potřeboval, ale řekněte mu to, odpoví tak, že měl mnoho holek, ale žádná nebyla správná.

 

A tak si strejček sedí u televize, u karmy si ohřívá nohy a s hrncem kávy slaví své narozeniny. Stejně tak osamělý je i kocour Smíšek. Černý jako uhel a lidé jím opovrhují. "nosí smůlu, ani se nedívej, pozor už jde!" A takto babky staré se snaží odlákat vnoučata od vidiny toho, že hrát si s kocourkem milý budou. Svatý Mikuláš to vše viděl a říkal si: "No co by toto za spravedlnost byla, aby tihle dva, každý sám a zapšklý na kost slavili sami."

 

Rychle Smíška chytil, zavázal do košíku a roznášel. Děti měly přednost, pán si může počkat. Bylo krátce po deváté hodně večer, když strýček podivné světýlko mihotat se viděl venku. "No to by bylo, aby nějaký harant mi harykoval s brankami." Čílil se. Několikrát zazvonil zvonek a to už bylo na strejčka hodně, navlékl papuče, zlověstně otevřel dveře a přede dveřmi košík čeká.

 

Ano, to je on, Smíšek. Strýc otevře košík a v něm spokojeně spí a vrní malé kotě. I strýc, starý a zlý, právě tomuto člověku najednou rostálo srdce, při pohledu na něco tak malého a bezbranného. I vzal kotě do náruče, dal jej do svého nejlepšího křesla, přešel ke kamnům a začal ohřívat mléko. Když byl hotov, nalil jej do talíře a přinesl kotěti do obýváku. Smíšek hltal, ani nevěděl, jak a zažíval pocit, který neznal. Byla to radost.

 

Strýc jej hladil a byl zde další pocit, pocit lásky, něhy, bezpečí. Bylo mu teplo u srdce a věděl, že tady již zůstane. Až se najedl, zvedl jej strýc ze země a šel si lehnout. Vedle sebe položil kocourka a musel uznat, že i v této uspěchané době je místo pro zázraky. A víte, jak smíška pojmenoval? Byl z něj Mikuláš. A od té doby dává strýc vždy na Mikuláše na schody čaj a sušenky a vždy to do rána zmizí.

 

 

 

 

 

Přidáno: 56 bodů.

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro kočky doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?