Montyho příběh

21. února 2013

Narodil jsem se v Plzeňském kraji v Klatovech. Spolu s brášky a jednou sestřičkou jsme měli vlastní pokojík, ve kterém s námi byla i maminka. Když jsem jednou spal ve svém pelechu, přišli další stvoření podobná mým pánům. Prohlíželi si mě a moje brášky a já jsem se schoval pod křeslo, aby mě neviděli.

 

 

Když si toho po několika minutách můj první pán všiml, vyndal mé spící tělíčko zpod křesla, podrbal mě a tím mě probudil. Abych si pročistil oči, zamrkal jsem jimi, a to jsem asi neměl dělat, tedy, aspoň jsem si to tehdy myslel. Protože jakmile jsem mrknul, přešli nový pánové ke mě a hladili mě, a drbali a hráli si se mnou. Ale jelikož jsem se narodil bez průkazu původu, velitel nových lidí dal příkaz k odchodu.

 

Ti pak jeli (jak mi říkala moje paní) k jinému domu pro jiného psa. Jenže přijeli pozdě. Přímo kolem nich prošel jiný člověk, který jim vyfouknul poslední štěně Československého ovčáka, který v tomto vrhu byl. A velkým štěstím se pro mě pak vráili. Nová paní dala strarému pánovi nějaké papírky a já s mladšími paničkami odešel do té "chodící plechovky", ve které lidé jezdí.

 

Když jsem přijel, byl tam se mnou ještě jeden mě drahý kamarád Mourek. Rád jsem si s ním hrál, říkal mi vše o našich pánech. Byli jsme již velcí kamarádi, když zmizel. Měl jsem ho skutečně rád, a mladší panička slibovala, že dostanou toho, kdo ho ukradl nebo dokonce zabil. Byl jsem z toho nervózní, a měl jsem proč, cítil jsem v žilách, že Mourek je pryč. A moje tušení se naplnilo, ale přece jen se něco splnilo.

 

Protože pes, ze kterého jsem cítil Mourka, pročel kolem mě, věděl jsem, že to bude velký výprask, za to, co teď udělám, ale musel jsem. Vrhnul jsem se na něj zezadu a kousnul ho do zadku, načež od se po mě ohnal a já mu ukousl kus ucha. Paní nás dala od sebe, a musela majiteli toho lotra dát nějaké ty papírky, a výprask byl nemalý. Ale já i všichni ostatní z mého domu věděli, že můj čich se nemýlil.

 

Novou kočičku mi nekoupili, ale zato přišlo něco jiného, a tím něčím byl malý mravenec Ben, tedy, on to nebyl mravenec, ale zvíře jako já - pes. Ale oproti mě byl tak malý, že jsem ho několikrát skoro zašlápl. Dokud byl malý hrál jsem si s ním, ale dnes? Vidíme se jen tehdy, když se Ben rozhodne že si zaplave v páničky bazénu. Nedávám to najevo, ale stále mi ještě vynahrazuje Mourka...

 

 

 

Přidáno: 56 bodů.

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?