Můj pes štěká pokaždé jinak

29. května 2016

Každý z nás by si rád popovídal se svým pejskem. I když mluví jinou řečí, můžeme mu porozumět. Stačí se naučit rozpoznávat jednotlivé druhy štěkání. Zatím se jich rozlišuje celkem šest. A jaké to jsou?

Štěkání jako následek očekávání

Říká se mu též veselé, vzrušené či stresové. Setkáváme se s ním, když má pes velkou radost nebo je vzrušený a plný očekávání, tedy např. při kontaktu s jinými psy. Projevuje se jako vysokofrekvenční zvuk ve fistuli a v sérii – pes vydává vysoký zvuk, jenž vyznívá hystericky, a to s krátkými přestávkami, během nichž také někdy kňučí. Podle situace musíme odhadnout, zda a z jakého důvodu pejsek vyjadřuje radost, a na základě toho reagovat.

Varování

Pes zaštěká, aby nás varoval o něčem, co se děje, a upozornil nás (smečku) na nebezpečí. Vydá jedno či dvě krátká a ostrá štěknutí, mající v podstatě znamenat: „Utečte, blíží se nepřítel!“ Současně se sám pokouší dostat pryč.

Štěkání ze strachu

Pokud se pes velmi bojí, dává to najevo štěkáním až hysterickým. Samotný zvuk o vysoké frekvenci se příliš neliší od projevů radosti, lze v něm však zcela zřetelně slyšet strach. Pes štěká v dlouhých sériích, ty bývají někdy zakončené i vytím, při kterém volá svého pána, aby mu přišel na pomoc.

Štěkot jao obrana nebo ochrana

K tomuto typu dochází ve chvíli, kdy pes cítí potřebu bránit sebe a své blízké. Obrana má v sobě vždy trochu strachu, pejsek se cítí nejistý, bojí se přesily nebo ztráty. Nepřítele se snaží zastrašit ceněním zubů, vrčením, výpady, chňapáním, štěkáním a nakonec i kousnutím. To však použije pouze v případě, že žádný z předchozích způsobů neúčinkuje. Jestliže tedy zaštěká, jedná se o krátké štěknutí, které v sobě obsahuje vrčení a výpad vpřed.

Štěkání z frustrace

Je typické pro přivázané a osamělé psy. Vzniká následkem dlouhodobého stresu. Je to nepříjemné, nepřetržité a monotónní štěkání, někdy zakončené vytím. Sděluje nám, že se psovi daří zle a že je ze své situace zoufalý.

Naučené štěkání

Pes se může naučit štěkat a může ho to naučit i člověk, aniž by si toho byl vědom. Pokud je pes např. venku na zahradě, občas zaštěká, pak ztichne a rozhlíží se, vzápětí opět zaštěká, zase na chvíli přestane a rozhlédne se atd. Tento pes chce, aby si ho někdo všiml. Ví, že takto získá pozornost.

Štěkání podmíněné plemenem psa

Na závěr si povíme ještě o jednom typu štěkání, který mezi předchozí tak úplně nezapadá. Jde o to, že některá plemena, vyšlechtěná k určitým účelům, se obecně vyznačují častějším štěkáním. Např. honicí psi vyrážejí po chvílích krátké štěky, aby je mohl sledovat lovec, jenž potřebuje mít zároveň přehled o pohybu zvěře. Proto když si pořizujete psa, zjistěte si s předstihem vlastnosti konkrétního plemene, abyste pak nebyli překvapeni jeho přirozenými dispozicemi.

Psi prožívají stejně jako lidé pocity radosti i strachu, nadšení a očekávání, ale i smutku a zoufalství. A stejně jako lidé je dávají najevo. Tak, jak to umějí, totiž štěkáním. Takže bychom jim ho neměli vyčítat, i když nás někdy možná trošku zlobí.

Použitá literatura:

RUGAAS, Turid. Štěkání: zvuk psí řeči. Vyd. 1. Praha: Plot, 2010. ISBN 978-80-7428-052-8.