Můj příchod do nového domova

7. února 2014

Nejdříve se představím. Jmenuji se Freddie a jsem mourovatý kocourek kočky domácí, který se jednoho říjnového dne roku 2013 potuloval v baru v Hodoníně.

Krmila mě tu hodná slečna, ale protože jsem zde nemohl zůstat, přišel si pro mne pán a odnesl mě k sobě domů. Tam už ale byla spousta dalších kočiček. Prý je to kočičí depozitum, kde nachází útočiště opuštěné kočičky. Ty pak čekají na nový domov. Poslední lednový den roku 2014 jsem se dočkal i já. 
Přijeli jakýsi lidé, kterým prý umřel kocourek, a tak hledají kamaráda pro druhého kocourka, kterého mají doma. Shodou okolností si jej vzali ze stejného depozita o pár měsíců dřív. Ten dvounožec si mě okamžitě oblíbil – bylo to naprosto jednoduchý-musíte mít mourovatý kožich, roztomilé oči a hodně hlasitý motorek. Pak už jen stačí nacpat se příchozímu do náruče a dělat šíííleně milou a umazlenou kočičku. A je to:-) Musíte si taky patřičně hrát, to mají lidé rádi. Paničce se líbil velký bílo-mourovatý kocour Sting, ale páník chtěl kotě a Sting je už velký. A tak páneček trval na mně. Tím bylo tedy rozhodnuto.
V tašce, v které jsem pak jel domů, jsme se postupně střídali s kamarádama-chvíli tam byl jeden, pak tam vlezl druhý a tak dále. Každý chtěl odejít do nového domova. Navíc ta taška byla pohodlná. Nakonec museli pánečci vyndat želvovinovou Evičku, která si tam ustlala a nehodlala tašku opustit. A umístili tam mě. Poté se taška zvedla ze země a já se ocitl v autě. Byl jsem celkem vyplašený. Proč vám to ale všechno vykládám? Totiž, musím vám povědět o mé...ehm...příhodě...z cesty domů.
Jeli jsme si to tak směr Brno, byli jsme kousek za Hodonínem, a mně se udělalo nějak špatně a poblinkal jsem se. Pánečci byli upozornění na to, že ještě beru antibiotika, prý jsem pšikal a měl průjmík. Takže je to moc nezneklidnilo. Zastavili a panča vystoupila a snažila se to vytřepat z hadry, kterou jsem měl pod sebou složenou. Pak jsme jeli dál. Začalo mi bublat v bříšku a párkrát jsem si... no prostě pšouknul. Byl jsem ve stresu, tak jsem na to snad měl právo, ne? Panička si stěžovala co je to prý za smrad a hledala, jestli jsem se nepoto, ale nic nenašla. No jenže pak to na mě přišlo. Chtělo se mi děsně to... kadit. Mňoukal jsem, že fakt musím, ale ignorovali mě. Místo toho mě utěšovali, že se nemám bát, že se mi nic nestane a že jedu do nového domova. To mě absolutně nezajímalo, já jsem musel na záchod! Snažil jsem se vydrat z tašky, abych se někde kouknul po písku, kam bych si mohl odskočit, ale panina mě odmítala pustit. Ječel jsem jak o život. Pánečci byli vyplašení, co se prý tak hrozně bojím. Nakonec mě panička vzala na klín, aby mě uklidnila a já se tak nebál. To neměla dělat. Je mi to líto, ale já už to fakt nemoh vydržet. Prostě jsem musel, co jsem měl dělat?! Potom panča uviděla tu hromadu... Začala vřískat a co prý má dělat. Pokaděná mikina, pokaděné kalhoty a byl jsem dokonce tak šikovný, že jsem se trefil i na ucho od tašky a kousek ulpěl taky na bezpečnostním pásu. Znovu jsme zastavili, vzal si mě páneček a já pozoroval, jak panička pobíhá venku, ve větru jí lítají vlasy, a snaží se ze sebe otřít mou nadílku. Přitom nadávala prý kdyby byla aspoň tráva nebo sníh... To byla sranda panečku. Bavil jsem se. Nakonec si svlíkla tu mikinu (její oblíbená mikina s Garfieldem), obrátila ji na ruby a položila mě na ni. Udělal jsem si pohodlíčko a po chvilce usnul. Bylo mi příjemně-už mě netlačilo bříško, takže to byla parádička. Jen páníci pořád láteřili, prý že je to smrad k nevydržení, všechno bylo zkrátka pos*ané.

Doma mě dali k Anitře a Koblížkovi a panička šla umývat přepravku a prát oblečení a páneček odešel pucovat auto. Já se zatím seznamoval s domácíma a mapoval nový prostor. Jelikož neznám strach, hnedka jsem si šel celý byt prohlédnout. Potom mě páníci postavili do lavóru s vodou a umyli mi bříško a nožky. Moc se mi to nelíbilo, ale nějak extra jsem nevyváděl. Kvůli mé příhodě z cesty domů mi začali říkat Hovňous. A víte co? Mně je to jedno. Hlavně že mám papání v mističce a teplý pelíšek.

 

Přidáno: 55 bodů

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro kočky doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?