Musíte věřit!

4. září 2011

Určitě se vám někdy stalo, že jste si něco moc přáli, ale později, po delší době jste to vzdali, svůj sen zahodili, protože jste si řekli "To nemá cenu!". Já jsem dělala podobné věci, dokud nepřišlo přání, které jsem si udržela a nepustila ho, dokud ke mně nepřiskočilo...

 

 

Měla jsem tetu a strejdu, kteří měli psa. Byla to fenka jménem Anetka, kříženec jezevčíka s pinčem nebo něčím podobným. Po čase se rozhodli, že si pořídí dalšího pejska - fenku zlatého retrívra Jessie. Anetka měla tedy společnost a malou Jessinku měl kdo učit. I když po ní Anetka ze začátku rafala, později se z nich staly opravdové kamarádky, skoro jako sestry.


Pak se ale stalo něco nečekaného - teta se strejdou se rozvádějí. Strejda má strašně rád Anetku, tak nebylo pochyb o tom, že si ji chtěl ponechat. Jessinku si zase vymyslila teta, ale najednou už ji nechtěla. Dokonce ji chtěla strčit někam do útulku, ale na to ji měl můj strejda moc rád. Smířil se s tím, že o Anetku přijde, protože patří tetě už od dětství, ale bál se o Jessie. Co s ní jenom bude?

 

Když se o této situaci dozvěděla i naše rodina, vyskytla se možnost, že by Jessie mohla jít k nám. Jessinku mám moc ráda, proto jsem si myslela, že už se na ní můžu těšit, ale skutek utek. Ještě nebylo nic jasného, o Jessie ještě nebylo nic jasného. Tak jsem se rozhodla, že půjdu ve stopách knížky Tajemství. Smyslem té knihy je dodat lidem do života přesvědčení, že se všechno splní, musíme však věřit a věřit.

 

Měla jsem takového velkého plyšáka, který znázorňuje právě zlatého retrívra. Tak jsem nejdříve začala s tím, že jsem si představovala, že ten plyšák je Jessie a každou noc před spaním jsem si s ní povídala a přála jí dobrou noc. Později jsem přešla dál - začala jsem se modlit k Bohu. Každý večer jsem si klekla na postel, sepnula ruce k sobě a s plyšovou Jessie, která mě seděla na klíně jsem se modlila a modlila. Vzorně, každý den.

 

Každý den jsem na Jessie myslela, každý den jsem se modlila a potom jsem si s ní povídala, až to jednou přišlo. Oznámení, že Jessie půjde k nám. Nemohla jsem věřit vlastním uším, že Jessie bude u nás. Bylo mi ale trošku líto Anetky, na kterou jsem se ale také těšila, protože jsem se modlila i za ní. Ale tak nějak v podvědomí jsem už ani nedoufala, protože už byla nastěhovaná u své původní paničky.

 

Jessince se postavila venku krásná voliéra s boudou a 31. března roku 2010 k nám přijela, aby se k nám nastěhovala. Každý den s ní chodím na procházky, hraju si s ní, krmím jí a hezky o ni pečuji. Máme se rádi, brzy si na nové prostředí zvykla. Ze začátku byla sice trošku vyděšená, ale později se to spravilo.

 

Pořád spím s plyšákem, který znázorňuje Jessie a vyprávím jí pohádky na dobrou noc. Modlit jsem se přestala, ale jednou za čas si ještě přeju, abych ještě někdy viděla Anetku. Mám totiž strach, že už ji nikdy neuvidím, protože jí už je čtrnáct let a každý den může být její poslední...

 

 

 

 

Přidáno: 80 bodů.

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?