NAROZKY MOJÍ PANIČKY

21. listopadu 2015

BYLY BEZVA: Hned ráno si panička "zašla k holiči" tak, že vzala nůžky, a ufikla si afinu. Taky si ještě ustřihla konečky vlasů, a bylo. Vlastně nebylo, ještě si ty chlupy, co má na hlavě, obarvila, samozřejmě na hnědo. -A pak teprve bylo. Barva se mimořádně povedla. Samozřejmě že se vykoupala, protože olízat se neumí.

Pak si ještě na ten svůj gsicht nakreslila obličej. Vybrala si nejoblíbenější oblečení, prostě se vymódila, jak kdyby šla na rande.
Já jsem hezká i bez všech těch šaškáren, tak jsem si šla lehnout do kuchyně na patro.
Pak panička vylezla za mnou v kuchyni na patro,
chňapla mě, nacpala mě do přepravky s dekou,
a bez ohledu na mé protesty, jsme vyrazili na hlavní nádraží. Takže jsem jela metrem.
A teď hádejte, s kým jsme se tam setkali.
No, nevíte, že.
Tak my vám to prozradíme.
Byla to člověčíča od Manulky a Zlaťáka.
Pro ty, kdo ji neznají, je to uživatel "Manul 25181" tady na micinkách.
Samozřejmě že nevěděla, že přijedu s paničkou i já.
Bylo to pro ni překvapení.
A měla ohromnou radost z toho, že mě vidí.
S paničkou si padly kolem krku, i když jsme se viděli poprvé v životě.
Člověčíča přijela na pár dní do Prahy.
S paničkou už byly dlouho dopředu domluvené, že se spolu v listopadu sejdou aspoň na chvíli.
Že to vyšlo zrovna na narozky paničky, je náhoda.
A paničku to moc potěšilo.
Byl to ten nejhezčí dárek k narozeninám.
A pak spolu mňoukaly skoro čtyři hodiny.
Já jsem samozřejmě všechno poslouchala.
A člověčíču jsem si taky prohlídla,
a moc se mi líbila. A já jí taky.
Byla jsem hodná. Měla jsem sebou i svého pavoučka, ale moc mě v tu chvíli neznajímal.
A Manulka se Zlaťákem mi poslali jednu konzervičku a jednu kapsičku.
Já jsem jim taky poslala jako dárek dvě moje nejoblíbenější kapsičky, které jsem byla osobně s paničkou vybírat, a kupovat.
Člověčíče jsme dali nákupní tašku z DMka.
No, a člověčíča dovezla pro paničku vlastnoručně dělaný štrůdl, roládu, a jablíčka ze zahrádky v různých podobách: přednidávky a křížaly.
No, a taky panička dostala keramickou kočičku,
která je kouzelná. (viz. foto.)
Je tam napsáno:
"Kouzelná kočička
Maličká kočička nosí hodně štěstíčka.
Všechno co si budeš přát, jen mě musíš podrbat."
Moc se nám líbí, a moc za ni děkujeme.
Věříme, že od dobrého člověka, jako je člověčíča,
je opravdu kouzelná.
A pak byla módní přehlídka.
Panička ukazovala člověčíče svoje tričko, které měla na sobě, které je zelené, a jsou na něm tři modré kočičky. Na přední straně trička jsou kočičky zepředu. A na zadní straně trička jsou kočičky zezadu.
Taky se panička chlubila naušnicemi s kočičkama.
A člověčíča zas ukazovala paničce, že má na halence taky kočičky, a ve vlasech krásnou sponku s kočičkou.
Taky má delší ohon než já, a to si upletla z chlupů na hlavě, kterým se říká vlasy. No, je jasné, že člověčíča je taky pěkná kočka.
Mezi tím paničce volala sestra Renata s Ondráškem a Kamilkou, a přáli jí k narozkám. Malý Ondrášek říkal paničce, že mašinka jí chce taky něco říct: "Hůůůůůů!" A hučel paničce do telefonu, čili do ucha. Myslel samozřejmě vláček-mašinku, se kterým si momentálně hrál.
Člověčíča vše slyšela, protože panička si dala mobil nahlas. A pak se obě smály, jak je Ondrášek roztomilý.
Pak ještě paničce volala její maminka i s Miky a Kiky,
a taky jí přáli krásné narozeniny.
Panička měla sebou tablet, tak jsme si mňoukali i o micinkách.
Taky jsme člověčíče ukazovali i moje video,
i to když jsem byla ještě kotě.
No, bylo to bezva. A výlet se mi líbil.
Rozloučili jsme se s člověčíčou, a jeli jsme domů.
Doma jsem dostala napapat.
A panička mě nechala doma s pánečkem,
a jela ještě na plazmu.
Celou dobu, když tu panička nebyla, jsem seděla u dveří, a mňoukala, a chtěla jsem jít ven.
Taky jsem se mazlila s krabicí od Whiskasu, ve které nám člověčíča dovezla dobroty. Panička pak usoudila, že z té krabice možná cítím Zlaťáka, protože jsem byla úplně jak zdrogovaná, jen z toho, že jsem k té krabici čichala. Páneček ji musel dát z mého dosahu.
Když se panička vrátila z plazmy,
dala mi ještě konzervičku od Manulky a Zlaťáka, a ta mi taky chutnala. Tak jim děkuju.
No, a celý večer otravuju, že chci jít ven. Škrábala jsem na dveře, a mňoukala. Dokonce jsem i paničce nadávala.
Panička dala na zem ke dveřím velkou osušku, abych nepodhrabávala dveře. A protože jsem se nedočkala toho, že by mě panička pustila ven, tak jsem si na té osušce aspoň ustala, a spinkám u dveří od bytu.
DĚKUJEME ČLOVĚČÍČE ZA DÁREČKY A HEZKÝ DEN.

 

Uděleno: 80 bodů

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro kočky doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?