Návštěva

20. listopadu 2011

Byl svátek a čtyři dny volna. Bohužel počasí nestojí za nic, venku je mlha, smog a skoro tma. Páníci plánovali nějaký výlet do hor, jenže nesehnali ubytování, hory praskají ve švech. A tak páníci naplánovali návštěvu.

 

 

V pátek po obědě jsme se oblékli a vyrazili. Já dostal svetr a nový obojek, ale páníci jeli ve sportovním. Tak jsem si myslel, že půjdeme někam na tůru, ale ejhle. Jeli jsme na návštěvu k jedněm známým. Už tam stála i jiná auta a tak jsem trochu sklesle šel za paničkou. Nechtělo se mi, zase tam bude plno lidí a všichni mě budou hladit a chovat a já se musím tvářit, že se mi to líbí.

 

Když jsme vešli dovnitř, zavětřil jsem a srdce mi poskočilo radostí. Navětřil jsem totiž svoji psí lásku a tak jsem začal nedočkavě pokníkávat. A pak to přišlo! V pokoji byla moje milovaná Lady a s ní naše tři děti. Artur, Apolo, Aris. Údivem jsem si sednul a lidi se začali smát. A panička mě pobízela: „No tak, Keviku, máš tady svoji rodinu, jdi se s nimi pozdravit!“

 

Běžel jsem samozřejmě hned k Ladynce. Celou jsem ji pusinkoval a ona mi moji lásku oplácela. Byl jsem v sedmém nebi. Kluci jenom přihlíželi. Potom jsem se pozdravil i s nimi a páníci nás všechny pustili do zimní zahrady, kam s námi šly i lidské děti a vzaly sebou hračky. Házely nám je a my se s nimi , i mezi sebou,o ně přetahovali. Připomnělo mi to moje dětství, kdy si se mnou takhle hrávaly děti lidí, u kterých jsem se narodil.

 

Dospělí si sedli ke krbu, popíjeli čaj a mlsali nějaké dobroty. Občas některý z nás přišel prosit, tak kousek dostal a zase jsme si hráli dál. Slyšel jsem, jak si lidé povídají o nás, jací jsme skvělí společníci a porovnávali , kdo z nás je nejlepší. A tak jsem zjistil, že Ladynka je stejně úžasná, jako já, i když jako štěně byla hodně divoká. Ale teď je klidná, hodná, poslušná. A naše děti? Ti jsou každý jiný.

 

Artur. Ten je asi nejdivočejší. Hodně štěká a moc se mu nechce poslouchat. Jeho panička ho pořád vodí na vodítku, protože se ho bojí pustit. Ale jinak je milý a přátelský a miluje děti.

 

Apolo. Krasavec, hodný svého jména. Krásný, sebevědomý pes, co se ničeho nebojí. Na procházkách ho každý obdivuje a on chodí s hlavou hrdě vztyčenou, no, prostě bůh.

 

Aris. Ten je celý já. Je z mých dětí nejmenší. Miloučký, něžný, empatický pejsek, co se od své paničky nehne na krok.

 

Návštěva se protáhla na celé odpoledne, lidi si toho měli tolik co říct! Postupně jsme se unavili a i děti přestala hra s pejsky bavit. Děti odběhly a my byli vlastně rádi. Nakonec jsme se uložili k odpočinku každý k nohám svých páníků. Než jsme odjeli, domluvili se naši páníci, že až se zlepší počasí, vyrazíme na nějaký společný výlet, jako jedna velká rodina. To bude fajn, ale teď už jsem se těšil domů.

 

 

 

 

Přidáno: 66 bodů.

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?