Něco končí a něco začíná..

21. listopadu 2010

Každé vánoce jsem psala ježíškovi dopis: "Přeju si moc pejska, štěňátko." Už od doby kdy jsem se naučila mluvit jsem si nepřála nic jiného. Pořád jenom štěně, štěně, štěně...

 

Jednou dokonce tatka hledal v inzerátu psy. Nějak nám nebylo jasné jaké plemeno, ale nakonec jsme zvolili bígla (beagle). Jenže nikde jsme nenašli bígla za rozumnou cenu. Sedli jsme si do kuchyně a vymýšleli jméno pro zatím neexistujícího psa. Taťka vzal kalendář a hledal jména.. nějak nám nešlo vymyslet pořádné jméno, ale pak taťka navrhl SEP, opak psa. Souhlasili jsme a jméno bylo hotové, zatímco pes nebyl vybraný. Občas si taťka dělal srandu a říkal "Sepe na tu máš. Pojď sem." atd..

 

Jednou k nám přišla kámoška na čarodějnický slet, naši párty. Bylo mi devět. Udělaly jsme občerstvení a šly spát. Budíka nastavily na 11 hodinu večer. Potichu jsme se v noci došouraly do kuchyně pro občerstvení a vrátily se do pokoje, zapálily svíčky a sedly si na koberec. Povídaly si zatímco jsme mlsaly. Bylo půl 12 a taťka nikde. Měl být doma už v 7. Trochu jsme měly strach, ale nakonec se otevřely dveře a mamka rozsvítila v předsíni. Pak taťka otevřel dveře do našeho pokoje a spustil: "Sepe na tu máš.." Nevěřila jsem mu. "Tentokrát ti na to neskočím!" Denda se postavila a zakřičela: "Ale fakt tam je!" Celá šťastná jsem se vrhla na svého Sepa, bígla tricolora. Byl krásný, šťastně vrtěl ocasem a oblizoval mně.. šťastnější jsem být nemohla.

 

Ovšem měla jsem se stěhovat do Třince k babičce kde měli psa jménem Deno. Deno byl starý pudl, který mně jako malou chránil, ale jakmile zestárl byl hrozně mrzutý. Se Sepem ale vycházel víc než dobře. Sep ho měl moc rád. Vždycky jak se vrátil domů šťastně vrtěl ocasem a začal za ním běhat. Jako by byl Deno jeho dědeček. Ale všechno jednou začíná a taky jednou končí. Deno dosáhl slušného věku 19ti let, což je vcelku dobré, když vezmeme že průměrný pudl se dožije 15ti. Deno přestal jíst, začal se trápit a babička neustále jezdila k veterináři na uspání, ale pak otočila auto a nedokázala to udělat.

 

Ovšem večer přišla mamka s babičkou domů a brečely. Zeptala jsem se proč brečí a babička mi odpověděla: "Víš proč? Protože Deno umírá." Další den byla babička pevně rozhodnuta ho jít uspat. Čekali jsme, že se zase vrátí i s Denym, ale už se nevrátila s ním. Zemřel ji v náručí. Sep v noci kňučel a spal na starém pelíšku Dena. Nedokázali jsme se s tím nějak vyrovnat nikdo.

 

Později jsem si pořídila kocourka Mickyho, ze začátku spolu nějak se Sepem nevycházeli, ale Sep nutně chtěl kamaráda a tak se snažil kocourka zaujmout. Nakonec se mu to podařilo a teď může vždy hledat útěchu u Mickyho, ale na Dena se nikdy nezapomene. Micky mnohdy přišel za Sepem a začal ho oblizovat po čumáčku, teď Micky vidí v Sepovi svého otce, i když je to zvláštní přátelství tak je hlavní, že je funkční.

 

Přidáno: 52 bodů

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?