Nejhezčí příhody s našimi kočičkami

8. prosince 2011

Nadpis nejkrásnější příhody s našimi kočičkami napovídá o tom, že zde budu psát krásné příhody, které se nám stali společně s našimi kočičkami. Měli jsme jich hodně, napíšu ale jen o těch, jejiž profily tu mám.

 

BIGIE

S Bigouškem mám spoustu příhod, ale do těch nejkrásnějším ani nevím, kterou vybrat. Proto napíšu tuto: Jak jsme byli s Bigouškem na procházce.

Jednou na podzim v minulém roce jsme se rozhodli, že se půjdeme podívat do blízkého remízku, protože část zarostlé cesty je tam naše. Chtěli jsme obhlédnout stromy k pokácení. Vzala jsem s sebou jedno ze tří koťat. Byl to právě Bigie. Celou cestu jsem ho nesla.

 

Na procházce jsme blbnuli na poli, já jsem mu kousek utekla a on za mnou běžel. Byl moc roztomilý. Když jsme šli zpátky, rozhodli jsem se, že přejdeme pole a vrátíme se domů druhou stranou po louce vedle potoka. Bigie šel chvíli sám, chvíli jsem ho nesla. Když jsme měli přejít z pole na louku, Bigie nedokázal přejít kolej vyjetou traktorem, protože byla hodně hluboká.

 

Začal obcházet kolej po celé straně, kde byl a mňoukal. Vrátila jsem se pro něj a přenesla ho. Začala mu ale být zima, tak jsem ho pak celou cestu domů nesla schovaného pod bundou.

 

A ještě jedna příhoda o Bigouškovi, je hezká, ale smutná. To bylo, když byl Bigie nemocný. Vůbec chudáček nechtěl nic jíst, k jídlu přiběhl, ale ani si nevzal. Stříkačkou jsme mu dávali mléko a kousky jídla jsem mu strkala do tlamičky.

 

IGNÁCEK

Igiho jsme si přivezli od babičky. Když bydlel u ní, nás se bál, ale teď je vlezlý až hrůza! Proto jsem vybrala příhodu hned ze začátku a to je: Igi jako týdenní kotě.

Už si Igiho jako malého nedokážu představit. Bylo to malé roztomilé koťátko. Jeho maminka Bělinka ho společně se dvěma sourozenci, které jsme pojmenovali Orinka Bigie a Milky Gasmie (Bigie v té době ještě nežil, jméno dostal po Iginkově bráškovi) porodila do pelíšku vyhrabaném v seně, byla ukrytá za plachtou, která tvořila jednu stěnu tohoto pelíšku.

 

Koťátka jsme si vyndávali a hráli si s nimi. Jednou tam ale koťátka nebyla. Jejich maminka si je odstěhovala. Ještě to odpoledne jsem uviděla Orinku Bigieho vedle prken ve stodole, později jsem našla Igiho v jejich pelíšku na seně a Milkynku Gasminku před stodolou. Koťátka byla zase všechna. Když povyrostla, sice se nás bála, ale když jsme si Igiho přivezli, moc si nás oblíbil.

 

MILKY

Milky je můj mazílek, bylo také složité vymyslet jeden příběh, který by byl nejhezčí. Tudíž jsem vybrala tento: Jak byla Milky nemocná a slavila narozeniny.

Jednou začla Milky při jídle tak divně křičet a začalo se to opakovat. Vzali jsme ji k veterináři a zjistili jsme, že má nějaký zánět mandlí. Takže dostala prášky a my si zavřeli na půdu, aby jsme jí mohli dávat pravidelně prášky. Byla ještě zavřená a půdě, když slavila narozeniny.

 

Donesli jsme jí tam dáreček i dortík, o který se podělila s ostatními kočičkami. Akorát si teď nejsem moc jistá, jestli to byly její narozeniny, nebo Igiho.

 

SISI

Pokud jste četli na profilu Sisinky nebo v jiném příběhu, co se stalo Sisince, tak už asi víte, o čem budu psát. Je to podle mě jedna z nejúžasnějších věcí, kterou některé kočičky dokážou. Viděla jsem několikrát v televizi reportáž, jak se kočka vrátila třeba po několika letech, co se ztratila.

 

Něco podobného se Sisince přihodilo. Byl před 3 měsíce pryč. Vrátila se v půlce října. Je to moc šikovná kočička a jsem moc ráda, že se vrátila. Byl hrozně vyhublá, ale teď už vypadá zase normálně.

 

MICKA

Na žádnou nejkrásnější příhodu s Mickou si teď přímo nemůžu vzpomenout, a proto napíšu tuto: Jak jsme Micku dostali.

Micka se jako malé koťátko zatoulala k domu, kde bydlí moje kamarádka. Tam žila nějakou dobu, ale potom už ji rodiče mojí kamarádky nechtěli mít, protože už měli kocoura Magora. Tak jsme Micinku dostali my. Byl už večer, když jsme ji dostali a tak jsme ji nechali být a šli jsme dovnitř. Micka chvíli bloumala kolem kůlny a pak tam zůstala.

 

Následně Micka začala stávajícího a už jediného našeho kocoura Šedobílka odhánět. Nesměl ani přijít Micce na oči. Byla to taková kočka, která u sebe nikoho nechtěla (samozřejmě z koček). Teď je zasypána svými potomky, tak jí to tolik nevadí.

 

MARTIN

Martin nás dokáže pořádně pobavit. Dříve, když se pral s kocoury, nebo se jen tak vyvaloval (moc rád se válí po zemi), tak se hodně zašpinil. Někdy měl něco zeleného na noze, jindy přišel celý hnědý od hlíny.

 

 

 

Přidáno: 80 bodů.

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Profilová fotografie None None

~~~

Další podobná témata

Pro kočky doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?