O pejskovi Badíkovi

25. prosince 2010

Byli, žili pán a paní. Děti už jim odešly z domu a jim se moc stýskalo po někom, koho by mohli hladit, mazlit se s ním. Někdo, koho by měli rádi a mohli se o něj starat.

 

Jednou se dozvěděli, že se narodilo malé bílé štěňátko a hledá nový domov. Hned tam utíkali a opravdu. Byl to úplně malý pudlík, celý bílý a kudrnatý. Ještě ani pořádně běhat neuměl. Po několika krůčcích se vždycky zastavil, zakňoural, padl na bok a hned usnul. Učit se chodit je pro štěňátko totiž hrozně těžká práce. Ono se toho musí naučit ještě spoustu. Jak si nezakopnout o nožičky, jak najít mističku s vodou a talířek s masíčkem, jak vrtět ocáskem, jak dělat loužičky tam, kde do nich páneček určitě šlápne.

 

Taky se musí naučit štěkat. Jak by se jinak domluvil s ostatními pejsky. Kluci a holčičky se přece také učí mluvit a zpívat. Že pejsci neumí zpívat? Ale to je veliký omyl. Někdy si takový pejsek sedne a začne takovým tenkým hláskem dlouze prozpěvovat. Páneček sice řekne: Co ten náš Badík zase kňučí? On totiž neví, že i pejskovi někdy může být do zpěvu.

 

A tak pejsek Badík roste jako z vody. Nožičky se mu protahují, čumáček zašpičatěl. Očička jako knoflíky od bačkůrek a v každém tom očičku bydlí tisíc čertů. Už se skamarádil s pejsky na okolí a každého z dálku pozná a hned za ním utíká, aby vyprávěl, co nového viděl a zažil. Třeba, jak jel poprvé tramvají a jak se bál. Všude bylo plno lidí a hluku a ta tramvaj zvonila a on se bál, že mu někdo šlápne na nožičku. Taky těm druhým pejskům vyprávěl, že si pod keřem našel takovou pěknou starou kost, ale panička mu ji hned sebrala a ještě se zlobila, že mu bude špatně a že bude muset k panu doktorovi. U pana doktora, kam chodí zvířátka, tam to Badík zná. Ale chodí tam moc a moc nerad.

 

Jednou šel Badík na procházku a jak tak běží kolem plotu kouká, co to tam sedí za divného pejska. Čtyři nožičky měl, dvě ouška taky a dvě očička jako knoflíčky od bačkůrek taky. A přece byl úplně jiný a taky jako pejsek nevoněl. Co to je? Co to jenom může být? A proč ten divný pejsek na mě syčí? A jak se mu ten ocásek ježí? To já takhle neumím? Mám jít ještě kousek blíž? A co říká páneček? I ty hloupé štěně, ty nevíš, že je to kočka? Raději se jí vyhni. Kočičky a pejsci se moc nekamarádí. Raději už půjdeme domů.

 

Pro dnešek už toho bylo dost. Je čas si odpočinout. Tak šup, šup, honem do pelíšku. Malé děti a malí pejsci potřebují hodně spát.

 

Přidáno: 60 bodů

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?