Pád

6. srpna 2012

Píše se středa 9. května 2012. Vypadalo to na naprosto obyčejný den. Opak byl však pravdou. Jako každý všední den, jsem přišla domů ze školy, najedla jsem se a šla se učit. Moc na učení toho nebylo, jen angličtina, dějepis a nachystat si povídání o cestování a dopravě ve francouzštině.

 

 

Taťka s bratrem se dívali na Baník a jelikož šlo o sestup dívala jsem se při učení tak trošku taky. Mamka se šla dívat na jeden nejmenovaný seriál do vedlejšího pokoje a jelikož jí bylo teplo otevřela si okno, které zavřela po nějakém čase, když seriál skončil. Proč se ale vlastně zmiňuji o otevřeném okně? Je to jednoduché.

 

Bydlíme ve 3. patře v paneláku a jelikož máme kočku Žofinku, tak se o ní bojíme a pokaždé když okno otevřeme musíme jí hlídat. Ale nehlídáme jí protože by jsme jí nechtěli pustit na okno či na balkon, ale proto, že Žofka chvíli neposedí a když je na balkoně hned jde k sousedce, která má balkon hned vedle a je spojený zítkou s tím naším.

 

Sousedka má sice kočky ráda naštěstí, ale Žofka se už jednou chystala skočit na vedlejší okno a kdoví kdo tam bydlí. Takže jsme se jí snažili nepouštět. Ale zpátky ke středečnímu večeru. Když skončil večer seriál z hereckého prostředí, chtěla jsem se ještě jít podívat na dějepis. Přečetla jsem 1. stranu a řekla si, že lepší bude když si půjdu lehnout a učit se v posteli.

 

Nevím proč jsem šla potom do kuchyně, ale šla jsem tam. Najednou jsem si všimla, že Žofka v kuchyni není a já jsem celou dobu myslela, že tam je! Šla jsem se podívat do ostatních pokojů a nikde jsem jí neviděla. Řekla jsem rodičům, že Žofka nikde není. Oni na to, že je určitě někde zalezlá a že stresuji. Přesto jsme jí všichni začali všude hledat.

 

Podívala jsem se na náš balkon, sousedčin, do všech skříní dokonce i pro ní do nedostupných míst jako je lednička. Nikde však nebyla a já jsem začala být nervózní víc a víc. Můj taťka se rozhodl jít ven, podívat se jestli nevypadla z okna, protože byla tma a dolů nešlo vidět. Šla jsem na balkon a čekala co zjistí.

 

Prohledal to venku a řekl, že tam není a šel se podívat dál od domu, jestli někam neutekla. Já jsem si našla nějaké svítitko a posvítila jsem si na stříšku nad vchodové dveře, protože máme okno nad ním. Nic jsem však neviděla. Zasvítila jsem i na strom, který máme hned naproti balkonu, jestli tam neskočila, třeba kvůli holubům, kteří na stromě hnízdí.

 

Sice na strom moc dobře vidět nebylo, ale i přesto jsem po nějaké chvíli věděla, že tam není. Pak jsem viděla dole taťku a říkal, že jí nikde neviděl a že se mám zeptat sousedky, jestli třeba neměla otevřené okno a Žofka k ní nevlezla. Tak jsem tedy před jedenáctou hodinou večer klepala k sousedce, avšak u ní taky nebyla.

 

Taťka se šel podívat ještě dál od domu a ptal se dokonce i policistů, jestli jí neviděli. Sousedka mi řekla, že měla kočku, která jí vypadla z okna a našla jí ve sklepě, kde se schovala. Tak jsem si řekla, že se tam taky podívám. Vyšla jsem z bytu v úplně škaredém oblečení a nejdříve jsem prošla celý vchod i když se tam taťka už díval.

 

Když jsem tedy došla až dolů, zastavila jsem se před schody do sklepa a zavolala "čičí", nic se neozvalo, tak jsem tam tak lehce nakoukla z vrchu, ale stejně se všechny dveře zamykají a stejně jsem neměla odvahu tam jít. Rozhodla jsem se jít ven jí hledat, protože už bylo víc než jasné, že Žofka vypadla, právě z toho okna, které mamka po skončení seriálu zavřela.

 

Řekla jsem si, že hledání bude na dlouho a že dokud jí nenajdu nepůjdu domů. Otevřela jsem vchodové dveře a řekla si, že to od nich pořádně prohledám a půjdu dál a dál. Nejdříve jsem se podívala za zítku, na které vlastně je postavena už zmiňovaná stříška. Na zemi nebyla. Pak jsem zvedla hlavu a chtěla jít, ale najednou jsem uviděla Žofku jak sedí na parapetu od souseda, který bydlí v přízemí.

 

Zavolala jsem na ní a ona začala mňoukat a chodit po parapetu.Byla jsem moc šťastná, že jsem jí našla. Zkoušela jsem se pro ní natáhnout, ale bylo to vysoko. Vylezl soused a řekl "ona tady ještě je". Já jsem řekla, že je to moje kočka, že spadla na tu stříšku a pak skočila na jeho okno a jestli by mi jí nepodal. Jenomže Žofka samozřejmě se nenechá vzít od cizích lidí.

 

Pak jsem viděla taťku jak se vrací a ukazovala jsem mu, že je tam Žofka. Když byl venku, tak si jí vůbec nevšiml i když šel kolem ní a volal na ní. Tak mě nadzvedl a já jsem Žofku vzala z parapetu a šli jsme domů. Byla hodně vystrašená, tak jsem jí dala do mojí skříně, kde ráda chodí, aby si odpočinula. Druhý den jsme zjistili, že jí bolí něco kolem žeber, tak jsme čekali jestli jí to přejde.

 

Šli bychom k veterinářovi, ale Žofka normálně skákala i na ty nejvyšší skříně. Další den jí to bolelo asi ještě víc, protože když špatně šlápla nebo skočila tak zamňoukala. Další dny jí to bolelo méně a méně až za chvíli jí to nebolelo vůbec. Tak jsme byli rádi, že to šlo bez veterináře, protože Žofka se ho hodně bojí a byla by zase jenom vystresovaná.

 

A jelikož začalo být celkem velké teplo, rozhodli jsme se zkusit nechat otevřené balkonové dveře, co tam bude děla. Jenom sedí na našem nebo sousedčiným parapetu a pozoruje okolí, taky někdy spí na měkké stoličce na balkoně. Do okna, z kterého vypadla už moc nechodí, jen občas nakoukne. A ani na vedlejší okno neskočila. Dokonce už byla i párkrát u sousedky doma, sousedka byla jen ráda.

 

 

 

 

Přidáno: 80 bodů.

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro kočky doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?