Pes a kocour zdravotními bratry

2. května 2014

"Goldy, prosím ne," říkám svým přidušeným hlasem a poslední část věty už je skoro neslyšitelná.

Jsem zalehnutá více jak 20 kily svého kdysi malého hafánka. Nečekala jsem, že vyroste až do takových rozměrů, sice ještě splňuje limity pro dané plemeno, ale je na horní hranici. Proč nemohl raději být na té dolní? Snažím se pohnout už tak vyčerpaným tělem, odvalit tento chlupatý balvan však nedokážu. Na to, abych mohla dát povel, mluvím až moc nesrozumitelně a chrchlavě. Při slově "dolů" se mi povede dvakrát zakašlat a pes na mě jen civí těma svýma hnědýma očima. Mám pocit, že můj hrudník buď exploduje kvůli skvělému tuberáckému kašli, anebo naopak imploduje vzhledem k psí váze.

Je to prostě další skvělý den už snad z tisíce dnů, co jsem doma a co chrchlám smrkám a oficiálně umírám. Jo a taky se připravuji na maturitu, kterou píšu za dva dny. Vzhledem k mému věku u mé postele nebdí dnem i nocí jeden z rodičů, jak u malých dětí bývá zvykem, ale i tak přece nemohou nechat umírajícího samotného! A tak jsem vyfasovala svého syna - malého kocourka, kterého jsem prý podle všeho adoptovala - a tuto skvělou malou obludku, která snad dostala za úkol mě zadusit.

Náš den začínám vždy v 6:20, podává se snídaně. Jako obvykle nejdříve dostává kocourek, poté pes a až nakonec nemocný. Mám to nejlepší jídlo a oba tvorové to vědí,nechají tedy svého napůl snědeného jídla a jdou mi dělat společnost za účel získat nějakou tu provizi. Kocourek se uvelebí hezky vedle snídaně na stole, pes alespoň na stolek položí hlavu. Oba bedlivě sledují mé jídlo, které se pomalým tempem přesouvá do mého bolavého krku a následně sledují mé ústa, která se snaží potravu co nejvíce rozměnit. Jejich pohled mě bolí snad více jak celá nemoc. Jeden hledí svýma pronikavýma zelenýma očima a druhý smutně hnědýma. "No dobrá," rezignuji a dávám kus koláče kocourovi a i psovi. Z celé snídaně mi zbylo jen kafe, o které ani jeden z chlapců nestojí a odebírají se tedy dojíst to své.

Je devět hodin a já se probouzím na gauči. Pootevřu své oči a vidím veliké vykulené oči. Kocourův stolek, na kterém stále leží, je hned vedle mé hlavy a celou dobu mě kocour sleduje. Jakmile si všimne, že žiji, zamňouká a z předsíně se přiřítí čtyřnohá saň. Radostně mává ocáskem, i já se usmívám, on skáče na gauč, zarývá mi ty své obří nohy do břicha a já se začínám dusit. I když už kašlu několikátý den, ani jeden z kluků si na to stále nemohou zvyknout. Kocour utíká tryskem se schovat, skáče na skříň a od tu mě sleduje. Pes seskočil dolů a přikrčil se na zemi.

- Usínám -

Je jedenáct hodin a podle všeho stráž má pes. Podle plánu mi jde olíznout ruku. Sice mě to probouzí, ale nechci si hrát, chci spát, takže se raději ani nehnu. Chyba. Zdravotní bratr alias border kolie vytušil, že jsem asi mrtvá. Místo dýchání z úst do úst vytváří svoji záchranou metodu - jazykem do očí. Ihned jsem vzbuzená a vymrštím se do sedu. Pes má radost, že mě probudil a hlásí to svým štěkotem kocourovi, který opět přichází z kuchyně a zaujímá své strategické místo na stolku.

Dvanáct hodin a já získávám míček od psa. "Ne Goldy," protestuji, ale on i tak přináší další a další, až nakonec na svém polštáři mám míčku hned pět. Hážu tedy jeden do předsíně, jeden do kuchyně, další pod stůl, jeden si nechávám a poslední předávám kocourovi. Vítězoslavně si lehám, ale o pár vteřin později mám na polštáři zase čtyři míčky. Měla bych jich pět, ale pes se stále bojí kocoura. Předávám tedy všech pět míčků kocourovi na stolek a usínám.

Je jedna hodina, kocour střídá stráž, projde se mi po zádech, dýchne mi do ucha, pohnu se, chápe, že jsem živá a jeho směna je tedy u konce. Tohoto odchodu využívá Goldy a zmocňuje se všech pěti míčků. "Ach ne."

 

Přidáno: 50 bodů

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?