Pohádka, Kočičí procházka

POzor! Už se blíží! Tiše našlapuje, svítí očima a cestu si měří vousky. Tlapky jako polštářky, vůbec ji není slyšet. Ano, máte pravdu, po střeše si to vyšlapuje kočka. A kam jde? To se zatím neví. Lovit myši? To je možné, ve spíži je jich spousta. Nebo se šla jen tak projít a udělat si noční prohlídku města.

Seskočí ze střechy, obhlídne si terén a nakonec skočí na parapet pootevřeného okna. Na chodbě domu je všude tma, tma ve které vidí pouze kočka. Skočila z parapetu a očichávala krabice s cukrovím po kterých vylezla až na vysokou skříň, sotva ale seskočila z poslední, krabice se vysypali na bílou podlahu a cukroví bylo úplně po celé chodbě. Chvíli žalosně mňoukala ale bylo to marné, nikdo ji neslyšel. Tedy někdo možná ano a to pes který šmejdil za oknem a zanedlouho začal pronikavě štěkat. V horním patře se okamžitě rozsvítilo. Kočka nevěděla co má dělat. Už slyšela kroky lidí co kráčely po schodech. Nakonec se odvážila, skočila z vysoké skříně a pelášila ven otevřeným oknem jako by jí za ocasem hořelo.

Uděleno: 45 bodů

Veri Kočičková