Pohádka o pejskovi a kostičce

6. února 2012

Za devatero horami a devatero řekami žil šťastně a spokojeně jeden pejsek. Jeho království byl velký lidský domeček a obrovská zahrádka, kde se dalo celý den řádit, povídat si se sousedními pesky a taky, čas od času, vyhrabat nějakou tu zelenou věc, kterou na zahradu dvounohá spolubydlící z nepochopitelných důvodů zahrabala.

 

 

Pejsek byl velký, měl krásné dlouhé zlaté chlupy a jeho dvounozí kamarádi mu říkali Roníček. Roníček kromě kamarádů, vody a dlouhých procházek nadevše miloval jídlo. Skoro by se dalo říct, že hned vedle válení se na gauči byla plná miska smysl jeho života.

 

Jednoho dne, když sluníčko krásně svítilo a Roníček si hověl na zahradě, z ničeho nic se za vraty objevila podivná věc, kterou pejsek do té doby nikdy neviděl. Byla velká asi jako klacek na aport, světlá, hladká a nááááramně voněla. Po bližším ohledání, se dala docela dobře žužlat a dokonce i rozkousat.

 

„To byla ale dooobrota a hlavně že mě s ní nikdo neviděl“, pomyslel si Roníček, když ji celou spořádal. Pak usnul a v leže „hlídal“ celé odpoledne. Když konečně přišli jeho živitelé chtěl je běžet jako každý den přivítat, ale ouha, v bříšku ho divně píchalo a bolelo, tak radši jen smutně zavrtěl ocasem, aby se neřeklo a zvedl oči na pozdrav.

 

Za chvilku píchání a tlačení tak zesílilo, že se rozhodl, jít se vyvenčit. Páni lidičky, to byla ale bolest!!! A vůbec se mu neulevilo, navíc z něj tekla ta samá čevená tekutina, jako když si loni u řeky rozřízl packu. To už kolem něj začali divně pobíhat jeho dvounožci. V mžiku seděl v autě, ale Roník se tentokrát na výlet vůbec netěšil, bylo mu čím dál hůř.

 

Brzo poznal, že se nejede na výlet, ale do divně smrdícího domku, kde jsou dvounožci v bílém a pokaždé mu tam nějak ublíží. Taky že jo. Už ležel na studeném stole, už mu dělají divné obrázky a do zadku strkají napřed prsty a pak dokonce hadičky. Chudáček maličký. To se opakovalo ještě několikrát skoro celou noc.

 

Jeho dvounožkyně střídavě plakala a střídavě ho chválila, jak hezky kaká, ale to nebyla vůbec pravda, protože z něj stříkala jen krev a voda. Když k ránu odcházali, bylo mu o moc líp. Jeho panička ještě dvounožkyni v bílém dala papírky, kterým se říká peníze.

 

Roník moc nerozuměl tomu, proč pak doma říkala, že ji to stálo jako tři veliké pytle jeho oblíbených granulí, ale to mu už bylo jedno, protože konečně spokojeně usnul. Takže milí dvounožci . Nevěřte tomu, že pejsek má kostičku, kočička mlíčko, ježek jablíčko a podobné moudra, která vás učí už ve školce.

 

 

 

 

Přidáno: 64 bodů.

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?