Poprvé na Linečkovi

9. února 2013

Už docela dlouhou dobu jezdím na koni. Začala jsem jezdit asi v devíti letech jednou před prázdninami, kdy jsem jela k jedné paní si vyzkoušet jízdu na koni - no, spíše na poníkovi...

 

 

Strašně jsem se tam těšila, koně jsem i před tím měla ráda, ale nebyla možnost na nich jezdit. Jednou, když jsme k té paní přijeli, stála u plotu jedna starší dívka s větším poníkem. Nejprve jsem myslela, že na tom poníkovi budu jezdit já, ale nenapadlo mě, že stojí u plotu venku, a že já budu jezdit v ohradě. Dívka jela totiž sama na vyjížďku.

 

Paní nám už předtím po telefonu sdělovala, že poník se jmenuje Lineček. Říkala jsem si, že to je zvláštní, ale hezké jméno a nemohla jsem se dočkat, až se na něm svezu. Došli jsme k ohradě za její zahradou a paní nám řekla, ať tam chvilku zůstaneme, že Linečka přivede. Když paní poníka přivedla, byl úplně jiný, než jsem si ho představovala. Ale byl přesto nádherný, byl to ryzák s krásnou bílou lisinkou.

 

Paní řekla ať se s ním seznámím, zatím co šla pro postroje. Ze začátku jsem se ho trochu bála, ale pak jsem si vzpomněla, že kůň vycítí nervozitu a strach, a tak jsem se přestala bát a pohladila jsem ho. Byl tak hebký! Paní přišla a řekla mi, jestli jí nechci pomoct s hřebelcováním. No a já samozřejmě řekla že ano!
Tak jsem teda vlezla za ohradu, znovu ho pohladila a moc jsem si to užívala. Myslím dokonce, že jsem ho víc hladila než hřebelcovala.

 

Když měl poník srst lesklou a čistou tak paní řekla ať jdu raději za ohradu, že mu bude čistit kopyta. Poslechla jsem, i když jsem doufala že si budu moct čištění kopyt vyzkoušet taky. Když byl poník čistý a nasedlaný (po dlouhém utahování podbřišníku když se Lineček nafukoval) jsem mohla nasednout. Vzala jsem si tedy helmu, tehdy ještě cyklistickou, a nasedla. Cítila jsem se tak svobodná! Byl to úžasný pocit, a to pouze jenom na něm sedět. Paní si mě vzala na vodítko a jezdila se mnou krokem přes celý výběh.

 

Když jeden výběh objela, zeptala se mě, jestli chci zkusit klus. Byla jsem trochu nejistá, ale nakonec jsem řekla, že ano. Paní řekla ať se pevně držím a nic nedělám, ať nevysedávám. Já jsem tedy poslechla a paní se rozeběhla. Poník se poslušně rozeběhl za ní. Byl to krásný klus, i když drncavý. Moc jsem si to užila a paní zase přešla do kroku. Poník poslušně zbrzdil. Paní se mě zeptala jestli je všechno v pohodě a já že jo. Úplně v pohodě. V naprosté pohodě a šťastná jako blecha!

 

Chvíli jsme jeli krokem a pak zase klusem. Moc jsem si to užila. Domluvili jsme se na další jízdu...a pak zase...a pak taky...a potom ještě... Až jsem se na Linečkovi naučila jezdit sama, krokem, klusem i cvalem, a dokonce i skákat. Vždycky, když na něm sedím, tak si to náramně užívám. S tou starší dívkou jsem se postupem času taky seznámila. Je to moc fajn dívka, jezdili jsme spolu na vyjížďky i jen tak v ohradě a pořád jsme si spolu povídali, hlavně o koních.

 

Dnes jezdím na koních třetím rokem a ještě nikdy mě nepřestali bavit. A taky nepřestanou. Lineček je už starší, a tak mu přeji ještě krásných těch pár let a taky mu chci moc poděkovat, za to že mě naučil základy, sed na koni, různé cviky v sedle a skákání. Nikdy na něj nepřestanu myslet a taky nezapomenu na pády, jak mě zlobil a vzpínal se, ale taky jak se mnou ochotně skákal překážky a jak byl na mě hodný.

 

 

 

Přidáno: 80 bodů.

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro koně doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?