Postřelený pes - problém honů a houbaření

Riziko postřelení psa patří v dnešní době k aktuálním tématům. I když se tato událost může přihodit i těm z nás, kteří venčí své psy ve městě či na louce, největší riziko podstupují psovodi, kteří své psy venčí v lese. V nepřehledném terénu je snadné si některého volně puštěného psa splést s vysokou zvěří, a to jak pro myslivce, tak pro pytláky. Pokud má pes silné lovecké pudy a zběhne třeba za srnou, aniž byste měli možnost ho odvolat, stává se v tu chvíli škodnou zvěří, což riziku postřelení psa některou z oprávněných osob přispívá.

Volný pohyb psů po lesích a loukách

Pro lepší pochopení pravidel o volném pobíhání psů v lese, respektive v honitbě, je vhodné si přečíst a porozumět Zákonu o myslivosti č. 448/2001 Sb. Ten mimo další stanovuje pravidla takového pohybu psů a koček v polích a lesích, které jsou zároveň honitbou, zároveň stanovuje podmínky, za jakých je oprávněným osobám psa zastřelit. V každém případě je nutné mít na paměti, že pes musí být vždy pod kontrolou psovoda, který má možnost ho ovlivnit. Ne vždy je však snadné, zvláště u loveckých psů, zabránit psovu zběhnutí za zvěří. Postřelení psa je poté v případě, že se v revíru nachází lovecká stráž či další osoby, které mají právo k odstřelu zvěře, dost možné.

Co dělat, když vím, kdo mi postřelil psa

Pokud bylo postřelení psa oprávněné (např. při již zmíněném štvaní zvěře), musí se tato osoba vždy prokázat příslušným průkazem či oprávněním k odstřelu. Pokud se tato osoba odmítne prokázat (např. proto, že odstřel byl neoprávněný, nebo je tato osoba pod vlivem alkoholu), je pro Vás jedinou možností zapamatovat si podobu této osoby, protože bude správci či majiteli lesa zřejmě známá. V tomto případě je prvním krokem nahlášení události na policii, protože se jedná o neoprávněnou činnost. I tak je však dodatečné prokazování postřelení psa konkrétní osobou ne úplně snadnou záležitostí.

První pomoc postřelenému psu

Střelná rána je způsobena střelnou zbraní, v našich podmínkách většinou projektilem. Při zhodnocení vážnosti zranění je nutné vždy přihlédnout k rozsahu střelné rány. Při poskytování první pomoci psu platí stejná pravidla jako při první pomoci člověku. Hlavními úkoly je:

a) zastavení krvácení,

b) zakrytí rány obvazem a

c) znehybnění poraněné části.

Rány se nesmíme dotýkat prsty. Projektil v žádném případě z rány nevyndáváme. Ránu nevymýváme vodou ani žádnou jinou tekutinou. Pokud je to možné, krvácení musíme zastavit (a to včetně nutnosti stlačení rány). Ránu je vhodné překrýt sterilním obvazem. Následně je nutné co nejrychleji vyhledat odbornou veterinární pomoc, a to vždy, protože je zde vysoké riziko infekce. Pokud se nám to daří, snažíme se psa držet při smyslech, protože to snižuje rozvoj šoku, který se u tohoto druhu poranění zpravidla vyskytuje.

Autor: Petr Zuleger

Markéta Heinrichová