Příběh malé Kačenky, ve kterém se ztratila a zase se našla.

13. dubna 2013

Mauuu, mauuu. Dobrý den. Říkají mi Kačenka a všechny vás zdravím. Teda dřív jsem se jmenovala jinak, ale je to tak dávno, že už si to vlastně ani nepamatuji.

 

 

Teď si třeba říkáte, jak to? No, to je dlouhá historka, ale já jsem vám slíbila, že vám ji budu jednou vypravovat. A dnes je, myslím, ten správný čas. Vzpomínám si, že jsem měla teplý pelíšek, stále plnou misku a moji lidé na mně byli milí a laskaví. Vyrostla jsem z malého zrzavého kotěte v elegantní kočičí slečnu a náš dvorek mi začal být malý. Byla jsem zvědavá, jaký je ten SVĚT za plotem a vydala jsem se ho objevovat...

 

Poznávala jsem kočičky i kocoury a cítila jsem se s nimi jako velká kočka. Výpravy za pc mě prohnal velkej pes a já se ztratila mezi těmi všemi domy a cestu domu už jsem nedokázala najít. Co teď? Stmívalo se a začalo drobně pršet. Zima, hlad a stesk po domově. To jsou moje vzpomínky na ten čas. Pak jsem si ale opatřila suchý pelíšek ve starých garážích na sídlišti a kočičí přátele a kamarády od Hospody Šnek. A taky hodný lidi, kteří nám, ztraceným a opuštěným kočkám, dávali nejen žrádlo do misek ale i laskavé slovo a milý úsměv.

 

Zima se chýlila ke konci a vše se zdálo být veselejší. Ale najednou mi vyrostlo bříško, přestala jsem být spokojená ve společném pelíšku a cosi ve mně mi říkalo, že musím najít NĚCO... A tak jsem ráno vyrazila za svým hlasem. Ťapkala jsem po zmrzlé trávě, kterou opožděný dubnový mrazík pokryl jinovatkou, rozhlížela se po okolí a hledala. A samozřejmě taky mňaukala, jak jinak.

 

A tak mně našla moje nová paní. Nabídla mi voňavou kočičí dobrůtku a když jsem ji s chutí baštila, bez okolků mně chytla do náručí. Ani jsem se moc nebránila. Odnesla mne domů. Vlastně teď už můžu říct: "K nám domů". Mám tu prostornou krabici vystlanou měkkými ručníky, vlastní misku na granulky i na vodu, a taky záchůdek na jaký jsem bývávala zvyklá.

 

A dneska jsme tu spolu, a já cítím, že moje těžká chvilka se už blíží. A panička to taky ví, leží vedle mne, jednou rukou mne drbe za ouškem, tak jak to mám ráda a druhou má položenou na mým velkým bříšku a hlídá mne. a já vrním nahlas, aby věděla, jak moc jsem ráda, že jsme se našly.


 

 

 

Přidáno: 52 bodů.

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Profilová fotografie None None

Rut

Další podobná témata

Pro kočky doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?